Archiv 4/21
30.6.2023, Oznámení
Otevírací doba muzeí na zámku v Oslavanech
Začínají nám prázdniny a také hlavní Turistická sezóna 2023, proto zveřejňujeme otvírací dobu přes prázdniny v muzeích na zámku v Oslavanech - Muzeum hornictví a energetiky, Maketa důlní chodby, Hasičské muzeum a Lapidárium:
* pondělí = zavřeno,
* úterý až neděle = od 9 do 17 hodin (poslední vstup je možný v 16 hodin).
Vstupné:
* dospělí = 100 Kč,
* děti, studenti, senioři = 50 Kč,
* děti do 6 let věku = zdarma,
* pouze Lapidárium = 50 Kč.
Těší se na Vás tým členů a průvodců z Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, průvodci-studenti, paní pokladní Andrejka a SDH Oslavany.
Zdař Bůh! ⚒⚡️
.jpg)
.JPG)
30.5.2023, Oznámení
MÁJOVÉ ODPOLEDNE NA KUKLE
V sobotu 27. 5. 2023 se konalo „Májové odpoledne na Kukla“ v areálu bývalého Dolu Kukla/Václav Nosek v Oslavanech u Brna u příležitosti významných výročí Strojírny Oslavany, spol. s r. o., a to:
110 let od vybudování a původního otevření Dolu Kukla v roce 1913, který je od roku 2009 kulturní památkou,
50. výročí uzavření těžby na Dole Kukla (poslední vozík černého uhlí vyfáral dne 31. 8. 1973),
40. výročí zahájení výroby tlumičů pro kolejová vozidla a zahájení strojírenské výroby, (ještě jako První brněnská strojírna, závod Oslavany),
30. výročí vzniku společnosti Strojírna Oslavany, spol. s r. o.
Na „Májovém odpoledni“ nechyběli ani oficiální hosté a to z řad zástupců ministerstva, zástupce kraje a města. Původní slovo a přiblížení činnosti Strojírny Oslavany, spol. s r. o. pronesla paní ředitelka JUDr. Alena Lubasová. Po té se všichni rozešli na soutěžní prohlídku výrobních hal. Atmosféra byla skvělá, na čemž se podíleli i umělci z Městského divadla v Brně a cimbálová kapela Donava z Těšan u Brna.
Zlatým bodem setkání bylo „pootevření“ Permoniště, které doplní oba venkovní zábavní areály – Permonium® zábavní park s příběhem a Duhový svět pro nejmenší. Od 1. 9. 2023 zahájí Permoniště celoroční provoz třetí části zcela nové části zábavního parku Permonium® (tato nová část se nachází v prostorách bývalé kompresorovny dolu). Nechyběl ani program pro nejmenší účastníky odpoledne. Děti měly možnost se ve třech časech zúčastnit „Popletených pohádek“ v podání Principála plzeňských strašidel. Zdarma byly otevřeny oba zábavné parky Permonium® i Duhový svět a bohaté občerstvení bylo k dispozici na řadě míst. Počasí bylo jako na objednávku. Jasně modrá obloha vybízela k návštěvě rozhledny/vyhlídky těžní věže Kukla ve výšce 37 m. Slavnostního odpoledne se zúčastnilo na 700 občanů a dětí. K dispozici byly i propagační materiály a Zpravodaj Strojírny Oslavany, spol. s r. o. s názvem Průvan, ze kterého je čerpána řada údajů v článku.
Děkujeme za krásné odpoledne a přejeme Strojírně Oslavany, spol. s r. o. úspěšné podnikání a řadu skvělých zpětných vazeb, ale také desítky tisíc spokojených a nadšených návštěvníků zábavního parku Permonium®.
Ať se Vám ve všem daří! A děkujeme za pozvání zástupců z řad členů Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska.
Jarmila Plchová a Kateřina Polínková
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
7.5.2023, Oznámení
Industriální Brno 2023 a Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska
Industriální Brno 2023 - jedná se o projekt Technického muzea Brno a cyklus přednášek a vycházek pro veřejnost věnující se historii, odkazu a budoucnosti technického a průmyslového dědictví města Brna a Brněnska, do kterého se zapojilo také naše muzeum Hornictví a energetiky na zámku v Oslavanech a Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska.
Nejprve proběhla ve čtvrtek dne 4. 5. 2023 beseda na půdě Technického muzea Brno beseda s názvem: ROSICKO-OSLAVANSKÝ UHELNÝ REVÍR (1755 - 1992), kterou přednesl Petr Kubinský a po té v sobotu dne 6. 5. 2023 proběhla prohlídka celých muzeí na zámku v Oslavanech, včetně Makety důlní chodby, stavby vikinské lodi Ronja Skip a Lapidária. Prohlídku provedli členové a průvodci Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, včetně studentů-brigádníků.
Zdař Bůh! ⚒⚡️
30.4.2023, Pozvánka
ODEMYKÁNÍ TEMPLÁŘSKÉ CYKLOSTEZKY - PRVNÍ MÁJ V OSLAVANECH
Srdečně Vás zveme na ODEMYKÁNÍ TEMPLÁŘSKÉ CYKLOSTEZKY, které se koná v pondělí, tj. 1. 5. 2023, na nádvoří zámku v Oslavanech.
Prezence cyklistů začíná od 9:30 hodin.
Společný výjezd cyklistů bude v 10:30 hodin.
Od 13:00 hodin bude hrát hudební skupiny "Melody music".
Muzea na zámku v Oslavanech budou otevřená od 9 do 17 hodin (poslední vstup bude možný v 16 hodin) a bude se zahajovat Turistická sezóna 2023.
Těšíme se na Vaši návštěvu!
Tým průvodců a členů Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska
.JPG)
.JPG)
6.3.2023, Pozvánka
Pozvánka na Mezinárodní prodejní výstavu minerálů do Oslavan
Pozvánka na Mezinárodní prodejní výstavu minerálů, hornin, zkamenělin, drahých kamenů, přírodnin, šperků, bižutérie a hornických artefaktů se bude konat o víkendu v termínu 1. - 2. 4. 2023 v Dělnickém domě v Oslavanech u Brna.
Součástí výstavy bude také jedinečná možnost se podívat i na barevný svět UV minerálů. Pro děti budou připravené tvořivé dílničky a budete zde prezentace Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska a muzeí na zámku v Oslavanech.
Po oba dva výstavní dny budou také otevřená muzea na zámku v Oslavanech, včetně Makety důlní chodby (štola v původní velikosti na druhém nádvoří zámku) a to v době od 9 do 17 hodin (poslední vstup bude možný v 16 hodin).
Máte se tedy na co těšit, program je bohatý a každý si určitě najde to své!
.jpg)
24.2.2023, Oznámení
Beseda: Skrytá krása nejen v podzemí – minerály a horniny v Rosickém uhelném revíru
Včera proběhla, tj 23. 2. 2023, v Regionálním informačním centru (RIC) v Zastávce u Brna velmi zajímavá geologická přednáška na téma: „Skrytá krása nejen v podzemí – minerály Rosicko-oslavanského černouhelného revíru“. Jedná se o cyklus ze série vzdělávacích čtvrtků, které organizují pracovníci RIC. Besedy se ujala paní Mgr. Pavla Hršelová, Ph.D., která působí jako kurátorka Mineralogicko-petrografického oddělení v Moravském zemském muzeu (MZM) v Brně.
Geoložka nám, v připravené prezentaci na hojných obrázcích, demonstrovala, co se v podzemí s černouhelnými slojemi a zejména na haldách našlo a podařilo zachovat, zdokumentovat a vystavit ve sbírkách v MZM. Beseda byla vskutku velmi zajímavá a paní Heršlová nám také ukázala lokální minerály nazývané podle místa sběru, např. letovicit, kratochvílit nebo zastávkait.
Přednášky se zúčastnilo 30 účastníků, včetně pracovníků RIC. Na závěr besedy si někteří posluchači přinesli vlastí vzorky minerálů a paní Heršlová jim je správně určila. Paní geoložka slíbila, že velmi ráda udělá podobnou besedu také u nás v Oslavanech, zejména pro členy Vlastivědného spolku-Rosicko-Oslavanska. Máme se tedy na co těšit!
Další připravovanou vzdělávací besedou bude „Nové cesty Kahanem“. Ta se uskuteční 23. 3. 2023, taktéž v RIC v Zastávce u Brna od 17 hodin a besedou provede paní Halka Horká, která působí v mikroregionu Kahan. Beseda je zdarma!
Zdař Bůh!
20.2.2023, Oznámení, DŮLEŽITÉ
Stávka horníků v Rosicko-oslavanském uhelném revíru
Dne 22. 2. 2023 si připomeneme 90. výročí konce nejdelší stávky horníků v historii Rosicko-oslavanského uhelného revíru. Stávka trvala 16 týdnů a strhla s sebou nebývalou solidaritu společnosti se stávkujícími. Stávku provázelo heslo: Jednota – boj – vítězství.
Seznamme se s nejdůležitějšími informacemi o stávce prostřednictvím dobového dokladu, konkrétně zprávy okresního hejtmana Krajtla z 9. 3. 1933:
1) Stávka vznikla 4. 11. 1932.
2) Pro snížení mezd podařilo se komunistické straně strhnouti dělnictvo do stávky.
3) Z celkového počtu zaměstnanců 2 470 osob, stávkovalo průměrně 2 189 osob.
4) Stávka byla ukončena 22. 2. 1933.
5) Zameškáno bylo celkem 56 524 pracovních dnů (169 572 směn). Ušlá mzda dělnictva činí 2 960 000,- Kčs. Ztráta bratrské pokladny na příspěvek činí 960 000,- Kčs.
6) Stávka vedla strana komunistická po stránce stávkové techniky velice dovedně. Během stávky bylo podáno soudu 174 trestních oznámení. Pro přestupky policejní bylo oznámeno 48 osob.
Hornické mzdy v Rosicko-oslavanském uhelném revíru patřily k nejnižším v celé Československé republice a postupně neustále klesaly, navzdory tomu, že výkon na hlavu rostl. V roce 1921 činil výkon na hlavu 0,427 t s průměrnou mzdou 40,24 Kčs. V roce 1932 dosahoval výkon na hlavu 0,652 t s průměrnou mzdou 31,52 Kčs. Některé kategorie zaměstnanců pracovali za 16,- Kčs, za 13,- Kčs, dokonce i za 10,- Kčs.
Rosická báňská společnost, a. s. (RBS, a. s.) v srpnu 1932 vypověděla kolektivní smlouvu a žádala snížení mezd o 15 %. Zvedla se vlna nevole a odborové organizace začaly s RBS, a. s. intenzivně jednat. Od 30. 8. 1932 do 17. 10. 1932 proběhlo sedm jednání.
Po neúspěchu jednání RBS, a. s. nařídila a vyhláškou oznámila snížení mezd od 2 – 13 % s platností od poloviny října. První stržení připadalo na výplatu 4. 11. 1932.
4. 11. 1932 ráno havíři na dolech Julius a Ferdinand nesfárali a zahájili stávku. O pár dní později zahájili stávku i havíři z Kamenouhelného dolu Láska Boží (Jindřich a Antonín) a z dolu Kukla. Práce v celém revíru utichla.
Stávku řídil 19 členný Ústřední stávkový výbor složený ze zástupců jednotlivých odborových organizací. Zasedalo v něm 7 komunistů, 5 sociálních demokratů, 2 křesťanští socialisté, 2 fašisté, 1 národní socialista a 2 bez politické příslušnosti. V Brně byl ustanoven tzv. Komitét solidarity, který se snažil pomoci stávkujícím. Sdružoval dělníky továren, drobné živnostníky, rolníky i nezaměstnané. Organizovaly se sbírky potravin, peněz a v druhém týdnu stávky byly zřízeny kuchyně, které vařily pro stávkující. Denně bylo v pěti kuchyních uvařeno až 2 400 obědů. Obědy byly vydány bez rozdílu politické příslušnosti. Průmyslový svaz horníků – komunistů odebral 88 969 obědů, Sociálně demokratický svaz horníků odebral 66 000 obědů, Národní socialisté 3 536 obědů, Národní sdružení 19 120 obědů, Lidovci a křesťanští socialisté 8 455 obědů a neorganizovaní odebrali 6 022 obědů.
Komitét solidarity také zorganizoval přesun 670 dětí stávkujících, které byly přijaty do brněnských, hlavně středostavovských rodin. Politická příslušnost rodičů nebyla překážkou.
Stávka sebou nesla boj jednotlivých politických frakcí s podnikateli tak či tak. Podnikatelé se snažili narušovat stávku pomocí stávkokazů a jejich ochranou četnictvem proti stávkujícím. Státní aparát se snažil solidaritu se stávkujícími narušovat a pod různými záminkami zabavoval finanční sbírky různě konané. Stávkový výbor byl dokonce celý zatčen, ale po obležení radnice téměř 2 000 stávkujícími musel být propuštěn. Taktikou bylo přinutit nekomunistické členy stávkového výboru vystoupit z výboru, aby mohl být nazván čistě komunistickým a rozprášen. Nikdo z členů tlaku nepodlehl a nevystoupil, za což byli později potrestáni odmítnutím stávkové podpory. V tisku byly rozšiřovány různé falešné zprávy a obvinění, že stávku nařídila Moskva, že stávku neřídí stávkový výbor, ale maďarský emigrant Winter, který měl být Moskvou poslán, aby rozvrátil revír zevnitř a podobné nesmysly.
Probíhala intenzivní jednání, kterého se účastnil i poslanec Brožík.
Poslanec Brožík intenzivně trval na snížení mezd podle původního návrhu RBS, a. s. Stávkový výbor navrhl snížení mezd o 3,5 % od výdělku 250,- Kčs. Poslanec Čuřík navrhl snížení mezd o 5 %.
RBS, a. s. odmítla oba návrhy, trvala na svém s tím, že když horníci sfárají do 7. 2. 1933, budou ochotni podepsat kolektivní smlouvu.
5. 2. 1933 byla v revíru svolána konference Svazu horníků. 90 % účastníků se postavilo proti návrhu s tím, že práce 7. 2. 1933 nebude obnovena. Situace v revíru byla kritická. Vyhláška okresního úřadu zakazovala jakékoliv shromažďování a shlukování pod širým nebem. Jakákoliv skupinka byla ihned rozehnána. Podnikatelům se dařilo lépe organizovat stávkokazi, tzn. ti, kteří byli ochotni pracovat. Několik dělníků se podařilo naverbovat a sfárali na dole Kukla už 6. a 7. 2. 1933. Postupně se zástup stávkokazů rozrůstal a 20 – 30 osob v sevřených řadách bylo pod ochranou četníků voděno po revíru za šachty na šachtu. Vše toto, strádání, žádná naděje na brzké zlepšení, vnitřní rozpory a další, nakonec vedly ke zlomení stávkujících. 22. 2. 1933 byla znovu nastoupena práce.
2. 3. 1933 svolal Revírní báňský úřad jednání, kde byla uzavřena kolektivní smlouva se snížením mezd o 8,5 % pro všechny horníky. Nejvíce postiženi byli ti s nejnižšími výdělky. Téměř 800 horníků nebylo do práce přijato vůbec.
Stávku poznamenala záhadná smrt Aloise Vaněčka z Oslavan, později vyšetřováním označená jako sebevražda. Pohřeb proběhl 15. 12. 1932.
Zdař Bůh!
Petr Kubinský
Zdroj: Archiv Petra Kubinského
Ústřední stávkový výbor 1923/33. Setkání po létech (50. léta).
Kuchyně stávkujících horníků 1923/33.
Vyhláška ze dne 9. 2. 1933.
11.2.2023, Oznámení
Slavnostní ceremonie pro paní Jarmilu Plchovou
V pátek 10. 2. 2023 se sešli členové Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska (dále jen VSRO) v obřadní síni Městského úřadu v Oslavanech, aby slavnostně popřáli kronikářce, významné osobnosti Oslavan, zakládající a velmi aktivní člence Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska paní JARMILE PLCHOVÉ.
Sešlo se nás 19, včetně pana starosty Oslavan Víta Aldorfa a předsedy VSRO Ing. Zdeňka Vévody.
Přejeme paní Plchové vše nejlepší k jejímu významnému životnímu jubileu, hlavně hodně zdraví a hornického štětí! Děkujeme ji, za její obětavou činnost pro Oslavany a VSRO.
9.1.2023, Oznámení
Závod VKD Zastávka a tepelný napáječ JE Dukovany-Brno
V nedávné předvolební diskuzi ke komunálním volbám z Brna jsem s potěšením slyšela paní primátorku Markétu Vaňkovou zmínit úvahy o výstavbě horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna. A rovněž náš premiér Petr Fiala 22. 9. 2022 na debatě k volbám prohlásil, že výstavba horkovodu z Dukovan bude prioritou. Brala jsem to jako předvolební rétoriku. Ale také již v době sčítání volebních hlasů, a to v době, kdy bylo jasné, že brněnské volby vyhrálo ODS spolu s TOP 09, paní primátorka opět opakovala, že realizace horkovodu JEDu - Brno bude jejím prioritním záměrem i přesto, že dokončení není možné v nastávajícím čtyřletém volebním období, ale přesáhne do dalšího volebního období.
Takže se zdá, že tento 40 let starý záměr se snad přece jen uskuteční.
Výstavbou tepelných napáječů, především pro větší města, se zabýval už v osmdesátých létech minulého století ČEZ. A rozhodující stavbou měla být výstavba tepelného napáječe Jaderná elektrárna Dukovany - Brno. Záměr: Teplofikace Brna z JE Dukovany byl schválen Federálním ministerstvem paliv a energetiky ČSFR dne 17. 5. 1985 a byl zaštítěn i finančně. Tato výstavba byla rozdělena do 3 etap:
První etapa - zahájená v roce 1989: Komplex zařízení v JE Dukovany.
Druhá etapa: Tepelný napáječ - ražba tunelu dlouhého 3 250 metrů Koblih - Padochov, dále Bobrava tunel 450 a 4 600 metrů, další tunely v Brně.
Třetí etapa: Severozápadní oblast města Brna - obchvat města tepelným napáječem. Dokončení celé akce mělo být v roce 1996, kdy Brno mělo být teplofikováno tímto zdrojem.
Generálním dodavatelem 3. etapy byl stanoven koncernový podnik RUD, Zbýšov u Brna. Jedním z důvodů bylo blížící se ukončení těžby v revíru. Rosicko-oslavanský uhelný revír byl prvním uhelným revírem v republice, kde měl být zahájen útlumový program těžby uhlí. Hledal se usilovně nový program pro stovky pracovníků. Pro nový záměr bylo třeba zajistit zkušené odborníky jak techniky, tak i dělnické profese. Řešení se našlo v delimitaci s výstavbovým závodem VKD Zastávka. Závodem s obrovskými zkušenostmi a dlouholetou historií.
Pár vět k činnosti VKD závod 03 v Zastávce u Brna.
Po druhé světové válce byl obrovský hlad po uhlí, což pro vlastní těžbu uhlí vyvolalo nutnost dostatečného předstihu otvírkových prací. Do té doby otvírku zajišťoval úsek investiční výstavby (OIV) RUD. V červnu 1956 byl zřízen kombinát kamenouhelných dolů Kladno, kam byly zařazeny všechny malé uhelné revíry, mezi nimi i RUD, Zbýšov u Brna. Ve všech těžebních podnicích byly vytvořeny samostatné výstavbové jednotky, ty pak byly řízeny nově vytvořeným podnikem Výstavba kamenouhelných dolů Kladno. V rosicko-oslavanském revíru vznikl 1. 7. 1959 samostatný výstavbový závod – Výstavba kamenouhelných dolů (VKD), Zastávka u Brna, jehož základem se stala dosavadní investiční složka RUD. Nový závod měl především plnit požadavky investiční výstavby na dolech Julius v Zastávce, Antonín a Jindřich ve Zbýšově a na dole Václav Nosek (Kukla) v Oslavanech. A při tom připravovat hloubení nové centrální jámy Jindřich II ve Zbýšově. Postupně byly vybudovány úseky povrchové výstavby, dopravy, geologie a montáže ocelových konstrukcí a skladů. V době největšího rozvoje měl závod přes 600 zaměstnanců. Při další centralizaci těžby měl závod VKD za úkol zajist další důlní i povrchové stavby, otvírkové práce na dole Jindřich a Františka.
Na konci 60. let minulého století se jako důsledek nepříznivého vývoje ekonomiky státu začaly objevovat první požadavky na omezení rozvoje malých uhelných revírů. Těžba se s nárůstem dobývacích hloubek dostávala do velice náročných geologických podmínek a celková ekonomika důlních podniků stagnovala. Po roce 1965 začaly být omezovány důlní investiční práce v celém sektoru paliv. Také v rosicko-oslavanském revíru nedostatek finančních prostředků k další investiční výstavbě a uvažované zastavení těžby na dole Julius, Anna a další omezení těžby, vyvolalo zánik závodu VKD v Zastávce a přesun části horníků a báňských techniků zpět na RUD. Ze zbývající části zaměstnanců VKD byla utvořena podpovrchová pracoviště s úseky ve Znojmě, Jihlavě, Telči a jinde, kde se přímo podíleli na záchraně historických částí měst. Pracoviště byla řízena přímo z Kladna.
Po roce 1970 se karta obrátila a nová potřeba zvýšené těžby uhlí si vyžádala obnovení závodu VKD v Zastávce u Brna. A 1. 1. 1971 se opět spojily všechny výrobní úseky, podpovrchové úseky a pomocná pracoviště v jeden závod. Dominantní i dál zůstala investiční důlní výstavba v revíru RUD. Závod byl obnoven s personální pomocí RUD. Organizačně byl podřízen koncerovému podniku v Kladně. Základním úkolem závodu bylo dobudování centrálního dolu Jindřich II, jehož výstavba byla úspěšně dokončena v roce 1969 a pak dobudování povrchových objektů. Výstavba dolu Jindřich II. patřila v okrese mezi největší stavby v té době. Na dole Františka v Padochově závod VKD prováděl hloubení a úpravu povrchových objektů a výstavbu nové železobetonové těžní věže.
V té době si závod vybudoval ve Zbýšově v areálu bývalé koksovny moderní haly pro výrobu a montáž ocelových konstrukcí, sociální budovu, vozový park a umístil zde povrchový stavební úsek pro hornické provozy revíru, ale i pro občanskou vybavenost. V té době měl závod 5 samostatných úseků, vybavených potřebnými mechanizačními stroji a dopravními prostředky. K nejvýznamějším stavbám, které závod od roku 1971 do delimitace s RUD realizoval, patří mimo dokončení rozhodujících objektů na dole Jindřich II, výstavba hal na bývalé koksovně, horkovod z kotelny Jindřich k novým výrobním halám a objektům na koksovně, ale především výstavba kina Horník ve Zbýšově, mateřská škola v Lukovanech, obchodní dům ve Znojmě, pošta v Ivančicích, výroba ocelových konstrukcí, například ocelová konstrukce pro zimní stadion v Berlíně, dále pro Průmyslové stavby Gottwaldov, kotelna Strakonice, most pro plynovod v Týně nad Vltavou, ocelové stožáry pro osvětlení stadionu Dukla Praha, ocelová sila v Božicích u Znojma a Velké Bíteši, dále konstrukce budov sloužících jako zařízení staveniště pro výstavbu JE Dukovany. Úsek Znojmo a Jihlava byl zaměřen zejména na práce pod povrchem, obnovení a rekonstrukce kanalizační sítě, vodovodu a zpřístupnění historických sklepů a chodeb v podzemí těchto měst a opravy kamenných opěrných zdí. Úsek Brno – vodovodní a kanalizační štola Pisárky-Kamenný vrch, kanalizační štola Kohoutovice, kanalizace ulice Pellicova, podchod pro pěší pod silnicí v Řečkovicích, což bylo prováděno za plného provozu, zpřístupnění a opravy sklepů pod objekty domů v ulici Starobrněnská, Orlí, Kobližná a další stavební práce např. pro Kovošrot Brno. Zúčastnil se přípravných prací na budování tepelného přivaděče z JE Dukovany do Brna, podpovrchové tramvaje v Brně, vodovodu Kramolín-Náměšť nad Oslavou aj.
Tento prosperující závod - Závod 03, k. p. VKD Zastávka u Brna, který v té době měl 320 pracovníků, byl 1. 1. 1987 začleněn do koncerového podniku RUD jako jeho výstavbový úsek. Byl zahrnut do výhledové studie, kde bylo počítáno s uvolňováním částečné kapacity závodu od roku 1988 pro náběh nové výrobní činnosti RUD, a to pro stavebně montážní práce na výstavbě tepelných napáječů ve formě generálního dodavatele. Po ukončení těžby uhlí a likvidaci dolu Jindřich a ostatních důlních děl, bylo uvažováno zaměstnat pracovníky koncernového podniku při zachování maximálního stavu 1 950 pracovníků a při využití zkušeností a odborné úrovně pracovníků bývalého závodu VKD. Koncernový podnik RUD Zbýšov byl určen generálním dodavatelem 3. etapy výstavby teplovodu Jaderná elektrárna Dukovany – Brno, obchvat města tepelným napáječem - Severozápadní oblast města Brna. Dokončení celé akce mělo být v roce 1996, kdy už Brno mělo být teplofikováno. Stihlo se vybudovat jen brněnský tunel Holedná-Chochola.
Budoucí události realizaci projektu smetly se stolu a to přesto, že byla realizace záměru dokonale připravena nejen projekčně, se všemi potřebnými podklady, souhlasy atd., ale i finančně i organizačně. Kolika starostí by v současné době, kdy nejen my, ale celá Evropa se potýká s energetickou krizí, kolika starostí by bylo vedení města Brna a obyvatelé ušetřeni. Už 26 let by jim sloužil horkovod JEDu-Brno.
Článek vyšel v oslavanském měsíčníku OKNO a ve zbýšovském měsíčníku OZVĚNA 11/2022.
Zdař Bůh!
Jarmila Plchová
.jpeg)
3.1.2023, Oznámení
Rok 1982 – těžební výkony v RUD
Jako každý rok v jeho poslední den si zrekapitulujeme výkony našich havířů, tentokrát před 40 lety, tj. v roce 1982. I když to není úplně srovnatelné, přece jen pro zajímavost srovnáme výsledky s rokem 1963, kdy bylo vytěženo vůbec nejvíc uhlí v historii revíru.
Za rok 1982 činila těžba v Rosických uhelných dolech celkem 238 300 tun. Jámou Jindřich II, bylo za dvě směny vytěženo: 265 752 vozů uhlí 127 322 vozů hlušiny. Současně bylo jámou Jindřich II spuštěno: 4 351 balíků materiálu. Nejvyšší těžby jámou Jindřich II bylo dosaženo v březnu 1982, kdy bylo v průměru vytěženo 860 vozů.
U pomocného těžení, které bylo v provozu v hlavní jámě Jindřich mezi 7. patrem a 12/13. patrem (se strojovnou na 7. patře) bylo přetěženo z 11. patra na 12. patro celkem: 116 676 vozů uhlí, 22 909 vozů hlušiny. Současně bylo na pom. těžení přetěženo 1 394 balíků materiálu.
Za rok 1963 činila těžba v Rosických uhelných dolech celkem 751 668 tun. Jednalo vůbec nejvyšší roční těžbu uhlí v historii revíru. Těžilo se na dvou závodech a třech jamách. Největším závodem co do výše těžby byl závod Václav Nosek (Kukla) v Oslavanech. Závod vytěžil celkem 386 638 tun uhlí. Jámou Kukla bylo vytěženo: 345 684 vozů uhlí, 65 859 vozů hlušiny.
Druhým těžebním závodem byl závod Antonín, ve Zbýšově, který celkem vytěžil 365 030 tun uhlí. Závod těžil uhlí na povrch dvěma jámami, jámou Antonín v závodě Antonín ve Zbýšově u Brna a jámou Julius v úseku Julius v Zastávce u Brna. Na závod Antonín připadala těžba cca 255 000 tun, na úsek Julius cca 110 000 tun.
Zdař Bůh!
Petr Kubinský
Dne: 31. 12. 2022
