Notice: Undefined variable: errtype in /DISK2/WWW/rosicko-oslavansko.cz/www/_include/_fce.php on line 444 :: Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska
Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska je nezisková organizace, jejíž hlavní činností je dokumentace historie regionu Rosicko-Oslavanska a osvětová činnost.

 

Novinky

9.1.2023, Oznámení

Závod VKD Zastávka a tepelný napáječ JE Dukovany-Brno

V nedávné předvolební diskuzi ke komunálním volbám z Brna jsem s potěšením slyšela paní primátorku Markétu Vaňkovou zmínit úvahy o výstavbě horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna. A rovněž náš premiér Petr Fiala 22. 9. 2022 na debatě k volbám prohlásil, že výstavba horkovodu z Dukovan bude prioritou. Brala jsem to jako předvolební rétoriku. Ale také již v době sčítání volebních hlasů, a to v době, kdy bylo jasné, že brněnské volby vyhrálo ODS spolu s TOP 09, paní primátorka opět opakovala, že realizace horkovodu JEDu - Brno bude jejím prioritním záměrem i přesto, že dokončení není možné v nastávajícím čtyřletém volebním období, ale přesáhne do dalšího volebního období.

 

Takže se zdá, že tento 40 let starý záměr se snad přece jen uskuteční.

 

Výstavbou tepelných napáječů, především pro větší města, se zabýval už v osmdesátých létech minulého století ČEZ. A rozhodující stavbou měla být výstavba tepelného napáječe Jaderná elektrárna Dukovany - Brno. Záměr: Teplofikace Brna z JE Dukovany byl schválen Federálním ministerstvem paliv a energetiky ČSFR dne 17. 5. 1985 a byl zaštítěn i finančně. Tato výstavba byla rozdělena do 3 etap:

První etapa - zahájená v roce 1989: Komplex zařízení v JE Dukovany.

Druhá etapa: Tepelný napáječ - ražba tunelu dlouhého 3 250 metrů Koblih - Padochov, dále Bobrava tunel 450 a 4 600 metrů, další tunely v Brně.

Třetí etapa: Severozápadní oblast města Brna - obchvat města tepelným napáječem. Dokončení celé akce mělo být v roce 1996, kdy Brno mělo být teplofikováno tímto zdrojem.

 

Generálním dodavatelem 3. etapy byl stanoven koncernový podnik RUD, Zbýšov u Brna. Jedním z důvodů bylo blížící se ukončení těžby v revíru. Rosicko-oslavanský uhelný revír byl prvním uhelným revírem v republice, kde měl být zahájen útlumový program těžby uhlí. Hledal se usilovně nový program pro stovky pracovníků. Pro nový záměr bylo třeba zajistit zkušené odborníky jak techniky, tak i dělnické profese. Řešení se našlo v delimitaci s výstavbovým závodem VKD Zastávka. Závodem s obrovskými zkušenostmi a dlouholetou historií.

 

Pár vět k činnosti VKD závod 03 v Zastávce u Brna.

 

Po druhé světové válce byl obrovský hlad po uhlí, což pro vlastní těžbu uhlí vyvolalo nutnost dostatečného předstihu otvírkových prací. Do té doby otvírku zajišťoval úsek investiční výstavby (OIV) RUD. V červnu 1956 byl zřízen kombinát kamenouhelných dolů Kladno, kam byly zařazeny všechny malé uhelné revíry, mezi nimi i RUD, Zbýšov u Brna. Ve všech těžebních podnicích byly vytvořeny samostatné výstavbové jednotky, ty pak byly řízeny nově vytvořeným podnikem Výstavba kamenouhelných dolů Kladno. V rosicko-oslavanském revíru vznikl 1. 7. 1959 samostatný výstavbový závod – Výstavba kamenouhelných dolů (VKD), Zastávka u Brna, jehož základem se stala dosavadní investiční složka RUD. Nový závod měl především plnit požadavky investiční výstavby na dolech Julius v Zastávce, Antonín a Jindřich ve Zbýšově a na dole Václav Nosek (Kukla) v Oslavanech. A při tom připravovat hloubení nové centrální jámy Jindřich II ve Zbýšově. Postupně byly vybudovány úseky povrchové výstavby, dopravy, geologie a montáže ocelových konstrukcí a skladů. V době největšího rozvoje měl závod přes 600 zaměstnanců. Při další centralizaci těžby měl závod VKD za úkol zajist další důlní i povrchové stavby, otvírkové práce na dole Jindřich a Františka.

 

Na konci 60. let minulého století se jako důsledek nepříznivého vývoje ekonomiky státu začaly objevovat první požadavky na omezení rozvoje malých uhelných revírů. Těžba se s nárůstem dobývacích hloubek dostávala do velice náročných geologických podmínek a celková ekonomika důlních podniků stagnovala. Po roce 1965 začaly být omezovány důlní investiční práce v celém sektoru paliv. Také v rosicko-oslavanském revíru nedostatek finančních prostředků k další investiční výstavbě a uvažované zastavení těžby na dole Julius, Anna a další omezení těžby, vyvolalo zánik závodu VKD v Zastávce a přesun části horníků a báňských techniků zpět na RUD. Ze zbývající části zaměstnanců VKD byla utvořena podpovrchová pracoviště s úseky ve Znojmě, Jihlavě, Telči a jinde, kde se přímo podíleli na záchraně historických částí měst. Pracoviště byla řízena přímo z Kladna.

 

Po roce 1970 se karta obrátila a nová potřeba zvýšené těžby uhlí si vyžádala obnovení závodu VKD v Zastávce u Brna. A 1. 1. 1971 se opět spojily všechny výrobní úseky, podpovrchové úseky a pomocná pracoviště v jeden závod. Dominantní i dál zůstala investiční důlní výstavba v revíru RUD. Závod byl obnoven s personální pomocí RUD. Organizačně byl podřízen koncerovému podniku v Kladně. Základním úkolem závodu bylo dobudování centrálního dolu Jindřich II, jehož výstavba byla úspěšně dokončena v roce 1969 a pak dobudování povrchových objektů. Výstavba dolu Jindřich II. patřila v okrese mezi největší stavby v té době. Na dole Františka v Padochově závod VKD prováděl hloubení a úpravu povrchových objektů a výstavbu nové železobetonové těžní věže.

 

V té době si závod vybudoval ve Zbýšově v areálu bývalé koksovny moderní haly pro výrobu a montáž ocelových konstrukcí, sociální budovu, vozový park a umístil zde povrchový stavební úsek pro hornické provozy revíru, ale i pro občanskou vybavenost. V té době měl závod 5 samostatných úseků, vybavených potřebnými mechanizačními stroji a dopravními prostředky. K nejvýznamějším stavbám, které závod od roku 1971 do delimitace s RUD realizoval, patří mimo dokončení rozhodujících objektů na dole Jindřich II, výstavba hal na bývalé koksovně, horkovod z kotelny Jindřich k novým výrobním halám a objektům na koksovně, ale především výstavba kina Horník ve Zbýšově, mateřská škola v Lukovanech, obchodní dům ve Znojmě, pošta v Ivančicích, výroba ocelových konstrukcí, například ocelová konstrukce pro zimní stadion v Berlíně, dále pro Průmyslové stavby Gottwaldov, kotelna Strakonice, most pro plynovod v Týně nad Vltavou, ocelové stožáry pro osvětlení stadionu Dukla Praha, ocelová sila v Božicích u Znojma a Velké Bíteši, dále konstrukce budov sloužících jako zařízení staveniště pro výstavbu JE Dukovany. Úsek Znojmo a Jihlava byl zaměřen zejména na práce pod povrchem, obnovení a rekonstrukce kanalizační sítě, vodovodu a zpřístupnění historických sklepů a chodeb v podzemí těchto měst a opravy kamenných opěrných zdí. Úsek Brno – vodovodní a kanalizační štola Pisárky-Kamenný vrch, kanalizační štola Kohoutovice, kanalizace ulice Pellicova, podchod pro pěší pod silnicí v Řečkovicích, což bylo prováděno za plného provozu, zpřístupnění a opravy sklepů pod objekty domů v ulici Starobrněnská, Orlí, Kobližná a další stavební práce např. pro Kovošrot Brno. Zúčastnil se přípravných prací na budování tepelného přivaděče z JE Dukovany do Brna, podpovrchové tramvaje v Brně, vodovodu Kramolín-Náměšť nad Oslavou aj.

 

Tento prosperující závod - Závod 03, k. p. VKD Zastávka u Brna, který v té době měl 320 pracovníků, byl 1. 1. 1987 začleněn do koncerového podniku RUD jako jeho výstavbový úsek. Byl zahrnut do výhledové studie, kde bylo počítáno s uvolňováním částečné kapacity závodu od roku 1988 pro náběh nové výrobní činnosti RUD, a to pro stavebně montážní práce na výstavbě tepelných napáječů ve formě generálního dodavatele. Po ukončení těžby uhlí a likvidaci dolu Jindřich a ostatních důlních děl, bylo uvažováno zaměstnat pracovníky koncernového podniku při zachování maximálního stavu 1 950 pracovníků a při využití zkušeností a odborné úrovně pracovníků bývalého závodu VKD. Koncernový podnik RUD Zbýšov byl určen generálním dodavatelem 3. etapy výstavby teplovodu Jaderná elektrárna Dukovany – Brno, obchvat města tepelným napáječem - Severozápadní oblast města Brna. Dokončení celé akce mělo být v roce 1996, kdy už Brno mělo být teplofikováno. Stihlo se vybudovat jen brněnský tunel Holedná-Chochola.

 

Budoucí události realizaci projektu smetly se stolu a to přesto, že byla realizace záměru dokonale připravena nejen projekčně, se všemi potřebnými podklady, souhlasy atd., ale i finančně i organizačně. Kolika starostí by v současné době, kdy nejen my, ale celá Evropa se potýká s energetickou krizí, kolika starostí by bylo vedení města Brna a obyvatelé ušetřeni. Už 26 let by jim sloužil horkovod JEDu-Brno.

 

Článek vyšel v oslavanském měsíčníku OKNO a ve zbýšovském měsíčníku OZVĚNA 11/2022. 

 

Zdař Bůh!

Jarmila Plchová

 

 

3.1.2023, Oznámení

Rok 1982 – těžební výkony v RUD

Jako každý rok v jeho poslední den si zrekapitulujeme výkony našich havířů, tentokrát před 40 lety, tj. v roce 1982. I když to není úplně srovnatelné, přece jen pro zajímavost srovnáme výsledky s rokem 1963, kdy bylo vytěženo vůbec nejvíc uhlí v historii revíru.

 

Za rok 1982 činila těžba v Rosických uhelných dolech celkem 238 300 tun. Jámou Jindřich II, bylo za dvě směny vytěženo: 265 752 vozů uhlí 127 322 vozů hlušiny. Současně bylo jámou Jindřich II spuštěno: 4 351 balíků materiálu. Nejvyšší těžby jámou Jindřich II bylo dosaženo v březnu 1982, kdy bylo v průměru vytěženo 860 vozů.

 

U pomocného těžení, které bylo v provozu v hlavní jámě Jindřich mezi 7. patrem a 12/13. patrem (se strojovnou na 7. patře) bylo přetěženo z 11. patra na 12. patro celkem: 116 676 vozů uhlí, 22 909 vozů hlušiny. Současně bylo na pom. těžení přetěženo 1 394 balíků materiálu.

 

Za rok 1963 činila těžba v Rosických uhelných dolech celkem 751 668 tun. Jednalo vůbec nejvyšší roční těžbu uhlí v historii revíru. Těžilo se na dvou závodech a třech jamách. Největším závodem co do výše těžby byl závod Václav Nosek (Kukla) v Oslavanech. Závod vytěžil celkem 386 638 tun uhlí. Jámou Kukla bylo vytěženo: 345 684 vozů uhlí, 65 859 vozů hlušiny.

 

Druhým těžebním závodem byl závod Antonín, ve Zbýšově, který celkem vytěžil 365 030 tun uhlí. Závod těžil uhlí na povrch dvěma jámami, jámou Antonín v závodě Antonín ve Zbýšově u Brna a jámou Julius v úseku Julius v Zastávce u Brna. Na závod Antonín připadala těžba cca 255 000 tun, na úsek Julius cca 110 000 tun.

 

Zdař Bůh!

Petr Kubinský

Dne: 31. 12. 2022

 

 

archiv novinek

 

Poslední publikované články

15.6.2015, Doplňující čtení / Historie těžby

VZNIK A POČÁTKY CELOREVÍRNÍ ÚDERKY V ROSICKÝCH UHELNÝCH DOLECH

15.6.2015, Hornictví / Rosicko-Oslavansko

VZNIK A POČÁTKY CELOREVÍRNÍ ÚDERKY V ROSICKÝCH UHELNÝCH DOLECH

6.4.2014, 2. světová válka / Ostatní

Připomenutí zrůdné druhé světové války

6.4.2014, Historie obcí a měst / Oslavany

Konec druhé světové války na dolech Rosicko-Oslavanska

 

seznam všech dokumentů