Notice: Undefined variable: errtype in /DISK2/WWW/rosicko-oslavansko.cz/www/_include/_fce.php on line 444 :: Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska
Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska je nezisková organizace, jejíž hlavní činností je dokumentace historie regionu Rosicko-Oslavanska a osvětová činnost.

 

Novinky

2.8.2022, Oznámení

60. výročí havárie turbogenerátoru TG 14 v Elektrárně Prosincové stávky v Oslavanech

Dne 1. 8. 2022 si připomínáme smutné 60. výročí havárie turbogenerátoru TG 14 v Elektrárně Prosincové stávky v Oslavanech.

 

Provoz 0,43 MPa tj. ,,starý provoz“ vybudovaný mezi léty 1937 – 1948 byl vybaven čtyřmi parními kotly K 11 – K14, čtyřmi turbogenerátory TG 11, 12, 13 (malého výkonu 3,7 MW, umístěn v mezi strojovně) a TG 14 s max. výkony 21 MW. Ve strojovně byl ještě do roku 1967 umístěn starší turbogenerátor TG 16 (původně TA VI) s výkonem 14 MW, který ale musel pracovat se sníženým tlakem páry.

Kotle i turbogenerátory byly instalovány a uváděny do provozu postupně v průběhu let. Kotle nejprve K 11 a K 12 v roce 1941, K 13 v roce 1944 a K 14 v roce 1948. Turbogenerátory TG 12 v roce 1942, následně TG 11 v roce 1945, TG 13 v roce 1947 a TG 14 v roce 1950.

 

Havarovaný turbogenerátor TG 14 byl vyroben v „ZVIL“ (Závody Vladimíra Iljiče Lenina – Škoda) Plzeň v roce 1950. Od roku 1950 do roku 1962 odpracoval 87 785 provozních hodin. Byl to nejvíce vytěžovaný stroj, v průměru 84 % ročně.

 

Dne 1. 8. 1962, ze soboty na neděli byl stroj odstavován do zálohy. Údajně nešly uzavřít regulační ventily. Přesto dal strojník signál rozvodnému, aby stroj odpojil od sítě s ještě dosti velikým činným výkonem, snad přes 4 MW! Samozřejmě, po odlehčení se stroj vytočil do vysokých otáček a došlo k totální havárii stroje. Kus hřídele od spojky vyletěl ze stroje, prolétl střechou přes nádvoří a dopadl těsně za vrata do dílny. Rotor generátoru se zkroutil ve statoru, který se utrhl od základu. Budič generátoru se také utrhl z upevňovacích šroubů a odletěl. Střepiny z havarovaného stroje dolétly až nad řeku k mostu, kde přestřihly tři vodiče sekundární sítě. Další střepiny vlétly na velín, kde jedna z nich urazila hodiny, které se zastavily na čase havárie, a jedna trefila do svého panelu na manipulačním stole. Jak symbolické.

 

Bylo štěstí, že k tomuto incidentu došlo v sobotu v nočních hodinách, kdy bylo minimum zaměstnanců v závodě. Zraněn byl Josef Kabelka mladší, kterému odražená střepina těžce zhmoždila nohu. Musela mu být amputována pod kolenem.

 

Na základě šetření zástupců ministerstva paliv a energetiky byli ředitel a jeho zástupce odvoláni ze svých funkcí a přeloženi na jiné pracoviště.

 

Stroj byl v roce 1967 nahrazen strojem novým, již odběrovým, se stejným označením s mírně vyšším max. výkonem tj. 23 MW. Turbínu vyrobila 1. Brněnská strojírna závody Klementa Gottwalda a generátor Škoda Plzeň.

 

Zdař Bůh!

Petr Kubinský

Zdroj: archív Petra Kubinského

 

 

 

 

 

 

21.7.2022, Oznámení

30. výročí ukončení provozu v Elektrárně Prosincové stávky Oslavany

Dne 3. 7. 2022 jsme si připomněli 30. výročí ukončení provozu Bloku 50 MW v Elektrárně Prosincové stávky, Oslavany.

 

Blok 50 MW vybudovaný v letech 1960 – 1963 byl ve své době technologická špička v energetice. Celé zařízení bylo vyprojektováno, vyrobeno a dodáno 1. Brněnskou strojírnou, závody Klementa Gottwalda v Brně.

 

Kotelna byla vybavena parním kotlem (interní označení K 15), průtlačným, s vertikálním cyklonovým topeništěm. Provozní tlak byl 14,2 MPa s teplotou páry 570/540°C s mezi přehříváním. Hodinový výkon při výrobě páry byl 160 t/h. Účinnost kotle byla až 85 % s vysokým procentem zachyceného paliva ve strusce. Kotel tohoto typu byl první velkého výkonu v běžném provozu v ČSSR vůbec. Spaliny byly vyvedeny přes elektrostatické odlučovače s odlučivostí 96 % do 75 m komínu z roku 1919 (po roce 1985 byly spaliny převedeny do komína 120 m).

 

Strojovna byla vybavena tří stupňovou parní turbínou s generátorem o výkonu 50 MW (interní označení TG 15). Pára turbínou procházela třikrát. Nejprve z kotle do vysokotlaké části, odtud zpět k přihřátí do kotle, následně opět do středotlaké části turbíny a zpět do kotle se přihřát a následně do nízkotlaké části turbíny a do kondenzátoru.

 

Výkon z generátoru byl vyveden do blokového transformátoru T 1 a transformátoru T 11 vlastní spotřeby. Transformátory byly napojeny zemními kabely do rozvodny 110 kV naproti elektrárně.

 

Blok byl vybaven pomocnými provozními zařízeními v mezi strojovně a samozřejmě také zauhlovacími cestami z hlavní skládky paliva do mlýnice. Úprava provozní vody pro kotel byla centrální. Veškeré zařízení bylo řízeno jedním samostatným velínem.

 

Celé zařízení bylo prototypové, proto ho zpočátku provázela řada problémů a dětských nemocí s častým odstavováním celého zařízení hlavně v prvních letech provozu (1963 – 1966). U tak složitého zařízení to ale není nic neobvyklého. Postupem času se vše vyladilo a zařízení fungovalo spolehlivě se špičkovými ekonomickými parametry. O tom svědčí i časté vyčleňování bloku 50 MW z energetické sítě států RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci) s názvem Mír, kdy blok byl přes rozvodnu Sokolnice a přechodovou rozvodnu na jižní hranici ČSS – Rakousko vyčleněn a dodával elektrický proud do rakouské rozvodné sítě, samozřejmě za důležité devizy.

 

Po roce 1976 dochází k omezování čistě kondenzační výroby elektrické energie ve prospěch kombinované výroby elektřiny a tepla. Důvodem byla především vysoká měrná spotřeba cca 22 GJ/MWh. Kondenzační výrobu elektrické energie měl omezit především starý provoz 4,3 MPa, který měl být postupně přebudován na teplárnu. Teplárna měla zajišťovat SCZT (skupinové centrální zásobování teplem) Oslavan, Ivančic a okolí včetně napojení na horkovod SCZT Jaderná elektrárna Dukovany – Brno. Blok měl dále pokračovat v čistě kondenzační výrobě elektrické energie až do ukončení těžby uhlí v RUD (Rosické uhelné doly) plánované na rok 1995. U elektrárny měla být vybudována tzv. opravárenská základna (dnešní AAM Metal Forming – Metaldyne), která měla zajištovat výrobu součástek a dílu pro energetiku.

 

Po listopadovém převratu 1989 vlna diletantizmu s nulovou koncepcí smetla nejenom československé hornictví, ale i plány v energetice včetně SCZT Jaderná elektrárna Dukovany – Brno a teplárny v Oslavanech. Pro Elektrárnu Prosincové stávky byl vypracován útlumový program s ukončením výroby elektrické energie v roce 1993.

 

Bloku 50 MW již notně provozně opotřebovaný, měl být ještě využit k ověření některých provozních věcí firmou Siemens KWU, Erlangnen (Bavorsko, NSR). Firma měla v úmyslu provádět cca měsíční měření, které ale muselo být nakonec předčasně ukončeno. Turbogenerátor TG 15 by naposledy odpojen od sítě a odstaven 3. 7. 1992 v 03:45 hod pro velké chvění stroje. Parní kotel K 15 byl odstaven bezprostředně po turbogenerátoru a to 3. 7. 1992 v 04:15 hod.

 

Výroba elektrické energie na Bloku 50 MW skončila. Tím také skončila 80 letá éra Elektrárny Prosincové stávky Oslavany. 

 

Foto a text Petr Kubinský

 

Zdroj: archív Petra Kubinského.

 

 

 

 

 

 

archiv novinek

 

Poslední publikované články

15.6.2015, Doplňující čtení / Historie těžby

VZNIK A POČÁTKY CELOREVÍRNÍ ÚDERKY V ROSICKÝCH UHELNÝCH DOLECH

15.6.2015, Hornictví / Rosicko-Oslavansko

VZNIK A POČÁTKY CELOREVÍRNÍ ÚDERKY V ROSICKÝCH UHELNÝCH DOLECH

6.4.2014, 2. světová válka / Ostatní

Připomenutí zrůdné druhé světové války

6.4.2014, Historie obcí a měst / Oslavany

Konec druhé světové války na dolech Rosicko-Oslavanska

 

seznam všech dokumentů