Notice: Undefined variable: errtype in /DISK2/WWW/rosicko-oslavansko.cz/www/_include/_fce.php on line 444 :: Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska
Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska je nezisková organizace, jejíž hlavní činností je dokumentace historie regionu Rosicko-Oslavanska a osvětová činnost.

 

Novinky

21.8.2019, Pozvánka

VDĚ POZVÁNÍ DO OSLAVAN

Oslavanské historické slavnosti

Od roku 1999 se v Oslavanech konají každý druhý víkend v měsíci září „Oslavanské historické slavnosti“. Letošní termín konání připadl na sobotu 7. září a neděli 8. září 2019. Každoročně v tuto sobotu směřuje na zámecké nádvoří od radnice města pestrobarevný průvod, v čele průvodu na koni král Přemysl Otakar I. s královnou Konstancí a doprovodem středověkých hodnostářů, rytířů, ctihodných jeptišek, řemeslníků a kejklířů. Ze zámeckých arkád pak král pozdraví oslavanské poddané a předá jim historická privilégia.

Každoročně se slavností zúčastní velké množství občanů, probíhají různé historické atrakce, zahraje řada hudebních kapel a nechybí ani stánky s pohoštěním a suvenýry. Večer se pak koná mohutný ohňostroj.

Jubilejní zářijový 15. turistický den „Po hornických stezkách“

Od roku 2005 se stalo tradicí, že druhý den zářijových “Oslavanských historických slavností“ se uskuteční turistický den „Po hornických stezkách“. V letošním roce se tento turistický den koná v neděli 8. září 2019 a to už po patnácté.

Presentace pro pěší trasu proběhne na zámeckém nádvoří od 8,30 do 10.00 hodin a pro obě trasy cyklistické od 9.30 do 10.30 hod., kdy bude společný start cyklistů.

Už po patnácté obdrží účastníci na startu turistickou mapku a vydají se na pěší trasu „K pramenům těžby uhlí v Oslavanech“, dlouhou necelých 10 kilometrů. Vede místy, které odmění účastníky pohledem na nádherné přírodní scenérie nejbližšího okolí Oslavan. Z nádvoří zámku vede tato pěší trasa přes naučnou stezku na Zaklášteří podél řeky Oslavy, dále přes důl Kukla-V.Nosek do Padochova, kde je první kontrolní stanoviště v opravdu krásném prostředí na Padochovské skále, s úžasným ponoramatickým pohledem do širokého údolí představujícího první místa těžby uhlí v oslavanském Verpachu, Havírně, Podlesí-Mašinka a na severovýchodě dále až na Zbýšovsko. Na stanovišti jsou vždy účastníci přátelsky přijati padochovskými spoluorganizátory a seznámeni s historickými daty této části rosicko-oslavanského uhelného revíru. Pak trasa pokračuje kolem bývalého dolu Františka, přes Mašinku do Balin, odtud do Havírny, kde je druhé stanoviště a rovněž malé zastavení nad historií tohoto významného sídla prvních těžařů. A další část trasy směřuje již Verpachem přes Nový Svět zpět na zámek.

Každý účastník, který dojde až do cíle, obdrží vandrovní list a protože se v letošním roce uskuteční již 15. ročník, obdrží navíc jubilejní pamětní odznáček. Samozřejmě myslíme i na ty nejmenší a pro ně bude připravena sladká odměna.

Vytýčená pěší trasa je nenáročná a zvládne ji i nesportovec!

Cyklisté, kteří se vypraví na jízdu „Po hornických stezkách“, si mohou vybrat ze dvou tras, buď v délce 25 nebo 50 kilometrů.

Cyklisté projedou celým revírem se zastavením ve Zbýšově u nově zrekonstruované památky – na staré cihelně v místech zaniklé středověké vsi Studyň. Rovněž oni obdrží v cíli pamětní list a jubilejní odznáčky k 15. výročí konání oslavanského zářijového turistického dne.

Od roku 2005 se turistických dnů zúčastnila celá řada občanů z Oslavan a širokého okolí, řada z nich přivedla i své přátele a přichází již každoročně. Ale na presenčních listinách můžeme najít i turisty z Prahy, Ostravy, Opavy, Boskovic, Blanska, Dvoru Králové, Hradce, Hustopečí, Žďáru n. Sáz., Plzně, Bruntálu, Štemberku, z Rybníků, ale i z Nitry, Bratislavy a dokonce i z Rakouska, Německa, USA a Austrálie.

V zámeckém areálu pak celou neděli pokračuje bohatý program, jsou otevřena všechna muzea a letos ještě i expozice „Kuchyně našich babiček“.

Navíc v letošním roce určitě okouzlí všechny návštěvníky dokončená revitalizace zámeckého parku, kde bylo uvedeno do provozu sportovní zázemí v severní části zámecké zahrady s vybudovanými tenisovými kurty, venkovní posilovnou, dětským hřištěm, občerstvovacím kioskem s venkovním posezením, v parcích lavičky, okrasné keře a květiny a především nádherný biotop.

Bohaté občerstvení má každoročně připravené zámecká restaurace, můžete ochutnat i oslavanské pivečko, vyrobené v zámeckém pivovaru a své hosty očekává i hasičská vinárna s dobrým vínečkem a písničkami při cimbálu. Samozřejmě nechybí ani obvyklé stánky.

Z v e m e všechny občany na tyto akce a věříme, že řada z vás zde potká přátele a prožije na oslavanském zámku příjemný sváteční víkend.

Za pořadatele: Jarmila Plchová

Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska

 

21.8.2019, Pozvánka

20 let od rozhodnutí založit Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska

V těchto dnech vzpomínají členové Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska na první kroky, které před dvaceti lety vedly k založení občanského sdružení se sídlem na zámku v Oslavanech. Věřím, že bude zajímavé si okolnosti i začátek dvacetileté činnosti oslavanského občanského sdružení připomenout.

Přímo v Oslavanech se přestalo těžit černé uhlí v roce 1973, kdy byla ukončena těžba uhlí z posledního a nejvýznamnějšího oslavanského dolu Kukla-Václav Nosek a veškerá těžba v revíru byla centralizovaná na nový centrální důl Jindřich II. ve Zbýšově. Oslavany přestaly být v roce 1973 hornickým městem. V povrchových prostorách bývalého dolu začala úspěšně působit firma První brněnská strojírna. Oslavany velmi brzy hornickou historii vymazaly ze své paměti. Havíři v produktivním věku přešli na důl Jindřich do Zbýšova, částečně invalidní se rekvalifikovali pro potřeby Strojírny. Penzionovaní havíři se scházeli v klubu hornických důchodců ve Zbýšově a v Oslavanech zapadly i oslavy Dne horníků. Stačilo několik let k tomu, aby se nově vyrůstající generace podivovala nad tím, že se zde někdy černé uhlí těžilo. Čtvrt tisíciletí havířina živila mnoho generací tohoto kraje a snad každá rodina měla svého havíře. O to víc nás těší, že dnes, po dvaceti letech můžeme konstatovat, že pro zachování podvědomí o historii těžby uhlí v našem revíru se podařilo maximum.

První pokusy o vytvoření hornického muzea

Myšlenka vytvořit v regionu stálou hornickou expozici nebyla nová, ale z různých příčin se neuskutečnila. Myšlenkou vybudovat hornické muzeum v rosicko-oslavanském revíru se zabývalo několik generací. Největší a ojedinělou hornickou akcí v revíru byla hornická výstava v roce 1941, uskutečněná v Oslavanech. V této době německé okupace, kdy doly i jednotlivé obce byly pod německým vedením, měla oslavanská hornická výstava obrovský úspěch a shlédlo ji několik tisíc návštěvníků. Po výstavě byl dokonce sestaven k tomuto účelu jakýsi výbor, s cílem vybudovat muzeum, bohužel bezprostředně po založení zanikl a k realizaci myšlenky tak nedošlo.

Počátkem osmdesátých let při příležitosti konání celostátní geologické konference ve Zbýšově, byla uskutečněna hornická výstava a někdy v té době se konala hornická výstava také na zámku v Rosicích.

V létech 1987-9 byly na Rosických uhelných dolech provedeny první reálnější kroky k vytvoření stálé hornické expozice. Byla vytypovaná řada již tehdy unikátních těžařských zařízení. K pomoci se zajišťováním historických exponátů byli vyzváni také občané letáčkovou akcí, na kterou se ozvalo několik občanů, mezi nimi paní Marie Krýdlová. Tehdy jsme získali z Ketkovic zřejmě poslední hornický fédrpuš, ten se však nakonec při stěhování archivu do Třebíče ztratil. Pomoc přislíbil i Klub hornických důchodců. Bylo navrhováno několik variant umístění muzea, mezi nimi i oslavanský zámecký areál, ale i prostory OBZS ve Zbýšově Na Láně. Generálním ředitelstvím v Kladně, konkrétně generálním ředitelem ing. Miroslavem Hrnčiříkem, byl záměr odsouhlasen a předběžně přislíbena finanční podpora. Byla připravována exkurzní cesta do Báňské Štiavnice. V té době nebyla ani k dispozici žádná ucelenější studie téměř čtvrt tisíceleté těžby uhlí v rosicko-oslavanském revíru. Některé informace bylo možno najít ve Vlastivědě moravské Augustýna Kratochvíla z roku 1904 a ve studii Mirka Elpla a Lubomíra Malého – Rosicko-oslavanským uhelným revírem z roku 1966. Ostatní bylo nutné vyhledat v dokumentacích a archivech.

Jenže vývoj dalších událostí, obrovský spěch s likvidací důlní činnosti na začátku devadesátých let a privatizace, především však toto období znevažování hornické profese, zatlačilo myšlenky na vybudování muzea do pozadí.

1999 - Velká výstava „Hornictví a energetika Rosicko-Oslavanska“.

První kroky k založení vlastivědného spolku.

První jednání k založení vlastivědného spolku proběhla hned po ukončení velice úspěšné výstavy „Hornictví a energetika Rosicko-Oslavanska“ v roce 1999, uskutečněné v prostorách oslavanského zámku v září 1999. Výstava byla součástí prvních zářijových Oslavanských historických slavností, tehdy nazývaných „Hornických“ slavností, pořádaných při příležitosti „Dnů evropského dědictví“. Byl to velký počin tehdejšího nového vedení města, především v té době velice mladého nového starosty města pana Víta Aldorfa a místostarosty Mgr. Miloše Musila. V souvislosti s budováním této výstavy oslovilo tehdy vedení města pana Jana Kyseláka, aby se ujal vybudování expozice elektrárenské a Jarmilu Plchovou, aby se ujala expozice hornické. Obě expozice byly instalovany za pomoci děvčat ivančického muzea, vedených paní Mgr. Martou Němečkovou a zkušené výtvarnice paní Slavíkové. Expozice byly umístěny do sedmi místností jižního křídla zámeckého areálu.

Po celou dobu výstavy, která pro velký úspěch musela být o dalších 14 dní prodloužena, byl v jedné z místností zřízen malý kinosál, kde byly promítány záznamy pořízené v prvních dnech likvidace těžby uhlí v revíru na počátku roku 1992. Šlo o dvě dokumentační videokazety, na kterých bylo možno shlédnout v té době již zlikvidované technické zázemí těžby uhlí s těžními stroji, těžními budovami, technologickým zařízením dolů, s čerpací stanicí na 7. patře dolu Antonín ad. Druhá videokazeta seznamovala návštěvníky s celou více jak dvěstěletou historií dolování v revíru až do roku 1992. Při příležitosti zářijových oslav byla také obnovena před tím zdevastovaná „Naučná stezka permokarbonem Boskovické brázdy“, o kterou se zasloužil RNDr. Lubomír Malý s kolektivem měřičského oddělení RUD. Nákladem města Oslavany byla také vydána drobná publikace J. Plchové „Rosicko-Oslavanský uhelný revír 1760-1999“. V elektrárenské expozici dominoval unikátní exponát - velín oslavanské parní velkoelektrárny ze 40. let, který zachránil od likvidace v kovošrotu pan Jan Kyselák. Po hodinách a hodinách usilovné práce dokázal velín „zprovoznit“ a návštěvníkům simulovaně předvést všechny důležité funkce velínu, bez kterých by chod elektrárny nebyl možný. Vše za vydatné pomoci Ing. Jaroslava Růži.

Bylo to tedy bezprostředně po zářijových slavnostech 1999, kdy se v kanceláři starosty několikrát sešlo vedení města s organizátory výstavy a několika dalšími nadšenci a prvně vyslovili myšlenku, založit vlastivědnou společnost, která bude usilovat o zachování historie a tradic Oslavanska, s hlavním cílelm – vybudovat stálé muzeum.

Po několika jednáních byl 15. března 2000 ustaven přípravný výbor, ujednocen název spolku, vypracovány stanovy a navržen termín volební valné hromady. Po té bylo požádáno na Ministerstvu vnitra o registraci. Na organizačním zvládnutí všech administrativních a právních přípravných prací na ustavení vlastivědného spolku měl největší zásluhy tehdejší místostarosta Mgr. Miloš Musil.

Dne 7. června 2000 se konala valná hromada, na které bylo zvoleno představenstvo spolku a dozorčí rada. Schůze představenstva se pak konaly v salonku Hotelu Stadion a první valné hromady v prostorách objektu Tělovýchovné jednoty na stadioně v Oslavanech. Po vybudování spolkové klubovny v druhém patře jižního zámeckého křídla probíhaly již schůze v klubovně.

I když se všichni členové spolku podíleli společně na práci a činnosti spolku, přece jen se v praxi činnost rozdělila na sekci hornickou a elektrárenskou. Před dvaceti léty se skupinka nadšenců v důchodovém věku vrhla s neskutečným elánem do práce pro uchování historie Oslavanska a vybudování stálého muzea, tehdy muzea hornictví a energetiky. Ale to už jde o další kapitolu, o přímé budování muzejních expozic a důlní chodby, období nezištné a usilovné práce, která si zaslouží samostatnou kapitolu.

Jarmila Plchová

 

archiv novinek

 

Poslední publikované články

15.6.2015, Doplňující čtení / Historie těžby

VZNIK A POČÁTKY CELOREVÍRNÍ ÚDERKY V ROSICKÝCH UHELNÝCH DOLECH

15.6.2015, Hornictví / Rosicko-Oslavansko

VZNIK A POČÁTKY CELOREVÍRNÍ ÚDERKY V ROSICKÝCH UHELNÝCH DOLECH

6.4.2014, 2. světová válka / Ostatní

Připomenutí zrůdné druhé světové války

6.4.2014, Historie obcí a měst / Oslavany

Konec druhé světové války na dolech Rosicko-Oslavanska

 

seznam všech dokumentů