Notice: Undefined variable: errtype in /DISK2/WWW/rosicko-oslavansko.cz/www/_include/_fce.php on line 444 :: Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska
Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska je nezisková organizace, jejíž hlavní činností je dokumentace historie regionu Rosicko-Oslavanska a osvětová činnost.

 

Novinky

3.5.2021, Oznámení, DŮLEŽITÉ

ČESKÝ ROZHLAS BRNO A ROZHOVOR S PETREM KUBINSKÝM

Místopředseda Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska Petr Kubinský byl ve čtvrtek 29. dubna 2021 hostem Českého rozhlasu Brno v pořadu Apetýt.


Téma rozhovoru s moderátorkou Jarkou Eliášovou bylo: HORNICTVÍ NA ROSICKO-OSLAVANSKU. 

Půlhodinový rozhovor si můžete poslechnout na webu Českého rozhlasu zde: 

 

https://brno.rozhlas.cz/uhli-bylo-pro-lidi-cernym-kamenem-ktery-horel-s-petrem-kubinskym-o-hornictvi-a-8480601


„Uhlí byl v minulosti pro lidi černým kamenem, který hořel. Sám o sobě byl podezřelý,“ říká Petr Kubinský, člen Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, pro něhož je hornictví celoživotním koníčkem.


Báňský průmysl, zejména těžba uhlí je u nás na ústupu, přesto v některých regionech ovlivnila a stále ovlivňuje život desítek generací lidí. Vždycky to byla těžká profese, zvláště do roku 1948 patřili horníci k nejchudším vrstvám.

 

Jak vypadala jejich práce a v jakých poměrech žili? „Horníci chodili do práce každý den pěšky i ze vzdálených obcí. Třeba ze Zbraslavi až do Padochova. To máte 3 hodiny chůze. A pak 10 hodin pod zemí a 3 hodiny zase zpátky,“ popisuje Kubinský.

 

Sám sfáral do dolu poprvé v roce 2003. „Já jsem byl nadšený. Tisíc metrů pod zemí je jako dva metry pod zemí. Mně je v tom dole prostě dobře,“ popisuje své dojmy.

 

Protože chce zachovat podobu báňských staveb, už několik let pracuje na prostorových a velice přesných modelech ostravského dolu Petra Bezruče a zbýšovského dolu Antonín, který můžete vidět v muzeu hornictví v Oslavanech. Práce je to velice náročná a musí být precizní. „Nevím, jestli se mi to podaří za mého života dokončit,“ dodává.

 

V rozhovoru Petr Kubinský připomene i velká důlní neštěstí – od jednoho z nich letos uplynulo 100 let. A pozve vás i na prohlídku technických památek hornické éry Rosicko-Oslavanska.

 

Zajímá vás recept na hornický životabudič, který má svou barevnou hornickou symboliku a rozhodně není pro slečinky? Poslechněte si celý rozhovor Jarky Eliášové.

 

Autorka článku: Jarka Eliášová

Zdroj: Český rozhlas Brno 


 

   

 

 

 

 

25.2.2021, Oslavany a významní umělci, DŮLEŽITÉ

HORNICKÁ UČILIŠTĚ V ROSICKO-OSLAVANSKÉM ČERNOUHELNÉM REVÍRU

V roce 1944 byla v Padochově na dole Františka zřízena hornická učňovská škola. Patřila mezi první hornická učiliště v republice. Do té doby horníci žádné vzdělání v oboru nezískávali, existovaly jen hornické školy pro budoucí technické pracovníky a pak vysoké školy, například v Lubni a v Příbrami. V našem revíru v roce 1910 zřídil tehdejší centrální ředitel Ing. dr. Jaroslav Jičínský v Zastávce u Brna hornický kurs pro 35 posluchačů ročně. Ředitelem tohoto kurzu byl horní vrchní rada Pietrikovsky, který dbal velice na to, aby posluchači získali všechny vědomosti v jejich oboru. Bohužel tento kurs trval pouze 3 roky, jeho pokračování ukončila druhá světová válka.

Padochovská Základní hornická škola, založená v roce 1944, se nacházela na konci nádvoří dolu Františka. V dlouhé přízemní budově byla učebna, jídelna, kuchyň, ředitelna a dílny jako: stolařská, tesařská, zámečnická a kovářská. Horničtí učni byli ubytováni ve čtyřech dřevěných chatkách. Chatky byly vybaveny jen poschoďovými pryčnami, slamníky si museli chlapci naplnit sami, uprostřed místnosti byla pilinová kamna a v rohu umyvadlo, které v zimě mnohdy k ránu bylo celé zamrzlé. Teprve později bydleli horničtí učni ve dvou místnostech v budově, kterou starší občané znají pod názvem – padochovský hornický internát, kde byl byt závodního. Později, po otevření hornického učiliště v Zastávce u Brna, byla v této budově u silnice, zřízena ubytovna horníků. Bydleli zde jak vyučení horníci, tak pracovníci RUD získaní v organizovaném i volném náboru.

Koncem roku 1947 byli učni přestěhováni do Zastávky u Brna do prostor bývalé huti Urbanovského, kde měli k dispozici dvě nevyhovující místnosti – pokoje, v každé bylo ubytováno 20 chlapců. Teoretická výuka probíhala tehdy ještě na dole Františka. V roce 1948 bylo v Zastávce u Brna otevřeno nové moderní hornické učiliště s tělocvičnou, kuchyní, jídelnou a dílnami. Učiliště bylo slavnostně otevřeno dne 3. 10. 1948. Postupně byly vybudovány nové objekty až pro kapacitu 380 učňů. Zde pak byli učni ubytováni na pokojích po čtyřech, měli zde vanové koupelny s teplou vodou, společenské místnosti a moderní učebnu, samozřejmě jídelnu a kuchyni. K slavnostnímu otevření nového hornického učiliště obdrželi učni hornické uniformy. V roce 1973 bylo rozhodnutím ministerstva učiliště zrušeno (sloužilo 25 let) a další výuka učňů probíhala na koncernu KD Kladno, s. p. (Kamenouhelné doly Kladno, státní podnik). Pro nové pracovníky získané náborem byla zřízena závodní škola práce – vzdělávací středisko. Horníkům bylo umožněno studium ve večerní tříleté průmyslové škole hornické, zřízené při RUD, s dalším nástavbovým dvouletým studiem, ukončeným maturitou. Někteří studenti pokračovali v dálkovém studiu na VŠB-TUO.

V letech 1951 – 1952 byl vybudován ve Zbýšově u Brna Domov mladých horníků – kapacita 200 lůžek. Zpočátku sloužil mladým horníkům z Lánské akce. V roce 1973 sem byli přestěhováni i pracovníci ubytovaní na internátě v Padochově (dnes městská část Oslavan). Postupně bylo vybudováno ubytování hotelového typu. V Padochově v uvolněných prostorách určitou dobu působilo vojsko. V devadesátých létech minulého století získal, bývalé objekty internátu spolu s provozními objekty bývalého dolu Františka, soukromý podnikatel, který však zamýšlený podnikatelský záměr nedokázal zrealizovat k zdárnému konci. Snad zde bylo několik dalších pokusů o využití zdevastovaných objektů, ale o tom by nás mohli informovat zasvěcenější či pozorující občané bydlící v těsné blízkosti z polorozbořených budov. V současné době je tento stále více chátrající objekt v ubohém a smutném stavu.

Bývalý Domov mladých horníků ve Zbýšově u Brna byl v devadesátých letech minulého století zprivatizován a nový majitel zde vybudoval ubytovnu Pamír, několik let zde byli ubytovávaní imigranti.

Doporučuji přečíst si dvě útlé knížečky „Výpověď hornického mládí v poválečné době“, ve kterých bývalý učeň z let 1946 – 1948, pan Ing. Zdeněk Kudláček z Brna velmi čtivou formou podal autentický obraz poválečného období v našem uhelném revíru.

 

   Jarmila Plchová

 

 

Pamětní list - Slavnost při otevření hornického učňovského domova v Zastávce u Brna
dne 3. 10. 1948. 

 

 

 

Důl Františka v Padochově (dnes městská část Oslavan u Brna).

 

 

 

Druhý ročník Základní odborové školy hornické v Zastávce u Brna, školní rok 1948 - 1949.

 

 

 

 

Domov mladých horníků ve Zbýšově u Brna, volnočasové aktivity hornických učňů.

 

 

 

 

Domov mladých horníků v Padochově, kdysi internát, jedná se o 60. léta minulého století.

 

   

 

Ukončení hornického učiliště a práce v RUD.

 

 

 

Ukázka práce mladých účňů, kteří ve druhém a třetím ročníku již pracují důlním
prostředí RUD.

 

 

 

 

archiv novinek

 

Poslední publikované články

15.6.2015, Doplňující čtení / Historie těžby

VZNIK A POČÁTKY CELOREVÍRNÍ ÚDERKY V ROSICKÝCH UHELNÝCH DOLECH

15.6.2015, Hornictví / Rosicko-Oslavansko

VZNIK A POČÁTKY CELOREVÍRNÍ ÚDERKY V ROSICKÝCH UHELNÝCH DOLECH

6.4.2014, 2. světová válka / Ostatní

Připomenutí zrůdné druhé světové války

6.4.2014, Historie obcí a měst / Oslavany

Konec druhé světové války na dolech Rosicko-Oslavanska

 

seznam všech dokumentů