18.4.2024, Oznámení
Práce ve štole.
Naši havíři (členové Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska) stále pracují v Maketě důlní chodby alias štoly na malém nádvoří zámku v Oslavanech a jde jim to výborně!
Štola je součástí Muzea hornictví a energetiky, které se bude slavnostně otevírat 1. 5. 2024 jakožto zahájení Turistické sezóny 2024.
Jste k nám srdečně zvaní.
Zdař Bůh! ⚒
17.4.2024, Oznámení
TURISTICKÁ SEZÓNA 2024
Přípravy na novou Turistickou sezónu 2024 jsou v plném proudu.
Zámecká muzea v Oslavanech se otevírají 1. 5. 2024 v 9 hodin.
Těšit se můžete na zcela novou expozici: "Život a dílo Viléma Grosse - 130. let od narození lidového badatele, mineraloga, archeologa, malíře, sběratelé minerálů, přírodnin - vltavínu".
16.4.2024, Pozvánka
SLAVNOSTNÍ SPUŠTĚNÍ VIKINSKÉ LODI RONJA SKIP
Pozvánka na SLAVNOSTNÍ SPUŠTĚNÍ VIKINSKÉ LODI RONJA SKIP, které se uskuteční v sobotu 20. 4. 2024 od 15 hodin v Oslavanech u řeky Oslavy na "Ostrůvkách" (viz přiložená mapka).
Těšit se můžete na bohatý doprovodný program:
- dobový tábor,
- hry pro děti,
- vystoupení Kroužku historického šermu KROHIS,
- vikinská bitva,
- vystoupení kapely Aliozuin,
- dudáci Tryhuci,
- spuštění lodi se uskuteční od 17 hodin.
Celou akci pořádá Daniel Juríček (člen Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska) se svojí rodinou a s kolegy, s kterými loď stavěli 3 roky na druhém nádvoří zámku v Oslavanech.
Jste srdečně zvaní! ⛵️
6.4.2024, Pozvánka
MINERÁLY 2024 V OSLAVANECH
Pozvánka na Mezinárodní prodejní výstavu minerálů, drahých kamenů a šperků, která se uskuteční v termínu 13. a 14. 4. 2024 v prostorách Dělnického domu v Oslavanech u Brna.
Těšit se můžete na ukázky zářivého světa minerálů pod UV světlem a pro nejmenší návštěvníky bude připraveno drobné překvapení (u pokladen).
Vstupné: 50 Kč, děti do 15 let zdarma.
Otvírací doba:
sobota 13. 4. 2024 – 9 až 18 hodin,
neděle 14. 4. 2024 – 9 až 15 hodin.
Celou akci pořádá Kulturní informační středisko Oslavany.
Po celou dobu výstavy minerály budou také otevřená muzea na zámku v Oslavanech.
Na akci bude prezentační stánek Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska a muzea na zámku v Oslavanech, výstava vlastních sběrů minerálů, hornin, zkamenělin a přírodnin, hornických artefaktů, odborných knih a další. Budu zde také připravena dětská dílnička - TVOŘENÍ S KAMÍNKY - nejen pro děti!
Máte se tedy na co těšit.
Jste srdečně zvaní.
Zdař Bůh! ⚒
31.3.2024, Oznámení
VESELÉ VELIKONOCE 2024
Přejeme Vám VESELÉ VELIKONOCE, bohatou pomlázku a plno radosti z jara.
Vám všem přejí členové z Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska.
14.3.2024, Oznámení
PAMÁTKA ROKU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2023
PAMÁTKA ROKU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2023 - HLASOVÁNÍ O NEJ PAMÁTKU.
Opět tu máme po roce veřejné hlasování k soutěži o nejlépe opravenou památku Jihomoravského kraje za rok 2023.
Prosíme, podpořte svým hlasem komplexní obnovu zámecké kaple Oslavany.
Pojďme to znovu zkusit, pravidla soutěže jsou zde:
https://www.jmk.cz/content/14251
Hlasování k jednotlivým památkám naleznete zde:
https://www.kr-jihomoravsky.cz/pamatky/index.asp
Naše zámecká kaple má číslo 15.
Z jednoho telefonního čísla můžete odeslat svůj hlas formou SMS ve tvaru PAMATKA 15 na telefonní číslo 736 301 599.
Jedno číslo = jeden hlas, cena SMS dle tarifu vašeho operátora.
Mockrát děkujeme za hlas - naše zámecká kaple si to moc zaslouží.
Členové z Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska.
19.2.2024, Pozvánka
Výstava - PROMĚNY OSLAVAN - na Městském úřadě v Oslavanech
Unikátní výstava fotografií s názvem: "PROMĚNY OSLAVAN aneb, co se nevešlo do nástěnného kalendáře 2020, OSLAVANA - včera a dnes" je k vidění na Městském úřadě v Oslavanech ve vstupních prostorách.
Výstava vznikla v loňském roce členy z Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska a byla vystavena v muzeu na zámku v Oslavanech v Turistické sezóně 2023.
Kdo si výstavu nestihl prohlédnout, má tak jedinečnou možnost v úředních hodinách městského úřadu v Oslavanech na Náměstí 13. prosince č. 51/2.
Úřední hodiny:
Pondělí: 7:00 - 11:30, 12:30 - 17:00
Středa: 7:00 - 11:30, 12:30 - 17:00
Srdečně Vás zvou na výstavu členové a průvodci z Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska.
14.2.2024, Oznámení
Povídání na zámku: LOĎAŘSTVÍ - 14. 2. 2024
Dne 14. 2. 2024 v odpoledních hodinách proběhla v klubovně muzea na zámku v Oslavanech velmi zajímavá a poučná beseda na téma: LOĎAŘSTVÍ, kterou přednesl člen Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska pan DANIEL JURÍČEK.
Celé povídání zahájila Lenka Kněžníková (taktéž členka z Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska), která představila přednášejícího a předala mu slovo.
Daniel Juríček měl přednášku rozdělenou do tří témat: nejprve se zabýval historii loďařství všeobecně, po té se zaměřil na loď s názvem RONJA SKIP, kterou společně s dvěma kamarády staví již 3 roky na druhém nádvoří zámku v Oslavanech. V poslední části prezentace se hovořil o samotné stavbě vikinské lodi, na použité materiály, na nářadí i na možnosti využití lodi. V hojné diskuzi zodpovídal záludné otázky zaměřené na osobní vztah k lodím, k plavbám na moři a na jeho velké koníčky. V úplném závěru všechny přítomné pozval na "slavnostní křest a spuštění lodi na řeku Oslavu v Oslavanech". Celá akce se uskuteční v sobotu 20. 4. 2024 a podrobnější informace k akci budou průběžně zveřejňovány.
Během dvou hodin jsme také mohli shlédnout videa z jednotlivých námořnických výprav a krásnou upoutávku na RONJA SKIP.
Besedy se zúčastnilo 19 posluchačů.
Více informací k lodi najdete zde:
https://www.facebook.com/ronjaskip/
https://krohis.webnode.cz/ronjaskip/
Další a poslední beseda v rámci projektu POVÍDÁNÍ NA ZÁMKU se uskuteční dne 28. 2. 2024 na téma CUKROVARNICTVÍ a přednese ji dlouholetá a zakládající členka Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska paní Jarmila Plchová.
Jste srdečně zvaní.
Vstupné dobrovolné.
Těší se na Vás členové z Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska!
11.2.2024, Oznámení
Rozšíření expozice: MAKETA DŮLNÍ CHODBY
Dílčí práce ve štole - Maketě důlní chodby, která se nachází na druhém nádvoří zámku v Oslavanech a je součástí Muzea hornictví a energetiky.
Na "kontrolu" dorazil také havíř Ing. Jiří Gross, který práci našich havířů z Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska velmi dobře ohodnotil a též i poradil.
Zdař Bůh! ⚒
1.2.2024, Oznámení
Kresby a náčrty neolitické keramiky z Neslovic a hrob halštatského bojovníka z Oslavan - dokument č. 8
Naskenovaný dokument č. 8 obsahuje skicu, na které jsou ukázky nalezené neolitické keramiky z Neslovic, ukázky neolitické keramiky a plastiku dle Vildomece a hrob, halštatský nalezený na pravé straně řeky Oslavy západně od Oslavan.
Skica obsahuje tři nakreslené soubory, přičemž třetí – hrob, s prvními dvěma přímo nesouvisí.
Věnujme se nejdříve spodní části skice. Obsahuje náčrt hrobu a hrobového vybavení z mohyly na Kukle. Bratři Grossové vykopali už v roce 1924 a 1925 na Kukle dvě mohyly. Vyvstává otázka, zda tento náčrt neobsahuje mohylu třetí (nezveřejněnou), neboť náčrt není zcela identický s prvními dvěma mohylami. Na náčrtu je datum 1927. Jsou tedy dvě možnosti. Buď se jedná o třetí mohylu anebo se Vilém Gross po 3 letech vrátil k mohyle č. 1 a nenaskicoval ji zcela stejně, ale s tím, že o to věrněji zakreslil artefakty z komory, které měl k dispozici.
Citujme prof. Podborského:
Na kopci „Kukla“ u Oslavan prokopali bratři Grossové dvě větší mohyly (v letech 1924 a 1925). Podle nákresů, stručného zápisu a informací Viléma Grosse, šlo o mohyly bez složitější komorové konstrukce, pouze s kamenným věncem (případně jen částečným věncem) po obvodu. Zvláště mohyla č. 1 byla keramicky velmi bohatá a její hlavní (?) pohřeb byl vybaven zřejmě i jednodušší bojovnickou výbavou. Mohyla č. 2 byla o něco chudší. Společné jim bylo vyčlenění skupiny nádob v hrobové jámě a obestavení této skupiny vždy dílčím kamenným věncem. Obsahovala-li tato dílčí skupina nádob kremační zbytky jiné osoby nevíme, vzhledem k pozorovacím schopnostem výkopce, který zde popel nezaznamenal, je to však málo pravděpodobné. Ani v případě oslavanské I. mohyly nejde o velmožskou hrobku v pravém slova smyslu (zejména podle měřítek z brněnského kmenového území), nic méně její inventář se vymyká běžnému obsahu hrobů II. kategorie. Na „Nivce“ pod „Kuklou“ vykopal údajně již Václav Čapek řad u žárových halštatských hrobů. Z nich se však dochoval jen zcela fragmentární inventář. Snad i ten však dokumentuje přítomnost menších hrobů vedle uvedených dominantních mohyl.
Popis komory, artefaktů a datace HaC2b-D1D2
Jehlice typu Sttatzendorf s možným jantarem na hlavici HaC2. Bronzová jehlice, používaná k spínání oděvu od HaC2. Na náčrtu není znázorněna její poloha. Buď byla pod tělem anebo při výkopu byla znehodnocena její poloha.
Loďkovitá spona HaD1 – chronologická pozice loďkovitých spon Kahnfibel v různých varietách je pro dataci významná. Není dokladu, že by se na jižní Moravě vyskytovali v hrobech v období HaC1-C2, ale spadají až do období HaD1-D2. Vyskytují se v hrobech až se skleněnými a bronzovými korálky s období HaD1. Hroby s výskytem loďkovité spony v regionu: Bučovice-Marefy, Ivančice-Budkovice Knotkova zahrada HaD2, Býčí Skála HaD1, Mokrá Horákov neprůkazná datace HaC1. Tedy loďkovitá spona se vyskytuje až v období HaD1 a to v plátenické skupině. Tedy až po roce 650 př. n. l.
Bronzový plechový náramek HaD1 – plechový náramek či nápažník tohoto typu je na svoji dobu precizní a nadstandartní výrobek. Vzhledem k malé četnosti nálezů v hrobové výbavě lze předpokládat, že ho nosila nobilita společnosti. Plechových náramků a nápažníků je několik druhů. Zde se jedná o melounovitý typ. který je dutý. Po obvodě má svislé šrafování. Identický typ se nalezl opět v hrobové výbavě v Budkovicích v Knotkově zahradě, dále pak na Býčí skále. Což by ale ukazovalo na konec doby halštatské, s přesahem do časného laténu HaD2.
Kostra samotná – jedná se o kostru muže. Poloha těla východ západ, hlava k východu. Pravá ruka položená šikmo od těla do druhé hrobové komory. Levá ruka u těla držící v ruce kopí. V oblasti břicha bronzová kruhová ozdoba, centrální falera, která zřejmě byla součástí opasku, plechový náramek na konci pravé ruky. Tělo leží vzpřímeně na zádech.
Keramické nádoby
Otázky: proč jsou bronzové spony odděleně ve spodní části komory spolu s bronzovými kroužky, a ne na kostře, když byly součástí oblečení? Kde je v hrobě umístěná bronzová jehlice? Co značí červený artefakt u nohou kostry? Je kamenný věnec pouhou nosnou konstrukcí pro dřevěný svršek zakrývající komoru? Jaká byla výška mohyly a kolik lidí a hodin byla stavěna? Proč je tak stavbou i vybavením podobná mohyle a komoře v Budkovicích v Knotkově zahradě?
Celý náčrt mohyly č. 2: Kukla bratři Grossové by zasluhovala odbornou archeologickou revizi.
Datace hrobu. Dle nalezených artefaktů lze zařadit hrob do období HaD1-HaD2. Tedy do rozmezí 550 – 475 př. n. l.
Použitá literatura:
https://digilib.phil.muni.cz/sites/default/files/pdf/108911.pdf
http://vffup.upol.cz/wp-content/uploads/2021/06/Golec_Fojtik_iPDF.pdf
https://theses.cz/id/yenyjq/BP-I.Salayova.pdf
Podborský Vildomec: Pravěk Znojemska Brno, Znojmo 1972
Petr Dvořák
Člen Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska
Skica nalezené neolitické keramiky z Neslovic.
Skica plastiky dle Vildomece a hrob.
Ukázka hromové komory.
Lokace studované oblasti.
Mohyla Kukla č. 2.
Torzo z halštatské spony s patkou z Oslavan.