29.4.2025, Pozvánka
Pozvánka na oslavy prvního máje 2025 v Oslavanech u Brna.
Tradiční zahájení cyklistické akce nové sezóny 2025 v Oslavanech se uskuteční ve čtvrtek, tj. 1. 5. 2025, a to akcí: ODEMYKÁNÍ TEMPLÁŘSKÉ CYKLOSTEZKY. Prezence je na nádvoří zámku od 9:30 hodin a společný start cyklistů je v 10:30 hodin.
Zahájení nové Turistické sezóny 2025 v muzeích na zámku se uskuteční taktéž 1. 5. 2025. Muzea budou otevřená od 9 do 17 hodin, poslední vstup do muzeí je možný v 16 hodin.
Těšit se můžete na novou expozici s názvem: "80. VÝROČÍ UKONČENÍ 2. SVĚTOVÉ VÁLKY". Kurátorem výstavy je Ing. Miroslav Vévoda - dlouholetý člen Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska. z. s.
Na nádvoří zámku proběhne odpolední kulturní program (od 13 hodin) v podání hudební skupiny "Melody music".
Srdečně Vás zvou členové a průvodci Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, z. s. a paní pokladní Andrejka.
17.4.2025, Oznámení
VESELÉ VELIKONOCE 2025
Svátky z pohádky
a klidný čas bez hádky,
štěstí a zdraví,
vše, co vás baví,
přejeme ze srdce
kouzelné Velikonoce.
Přeji členové a průvodci z Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, z. s.
.JPG)
.JPG)
16.4.2025, Oznámení
VALNÁ HROMADA VSRO - 23. 4. 2025
Jménem Představenstva občanského sdružení "Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska" oznamuje Předseda představenstva Ing. Zdeněk Vévoda, že na den 23. 4. 2025 byla svolána Valná hromada Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, z. s.
Jednání bude zahájeno v 18 hodin, v klubovně spolku, na zámku v Oslavanech u Brna.
Valná hromada bude volební.
Valná hromada se týká všech členů Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, z. s.!
Zdař Bůh! ⚒⚡️
Fotografie jsou z loňské Valné hromady, která se konala 24. 4. 2024.
.JPG)
(1).jpg)
.JPG)
6.4.2025, Oznámení
Článek HORNICKÁ VÝROČÍ v RUD od paní Jarmily Plchové
Článek od paní Jarmily Plchové s názvem Hornická výročí v RUD, který byl otištěn v oslavanském měsíčníku OKNO č. 3/2025.
Rok 2025 – hornická výročí
V letošním roce si bude více připomínat hornickou historii, letopočet 2025 jich přináší hned celou řadu.
Rosicko-oslavanský černouhelný revír patřil sice k nejmenším revírům v republice, ale v mnoha směrech se výrazně zapsal na přední místa v řešení báňské problematiky. Už to, že zde probíhala těžba uhlí z největších hloubek nejen v republice, ale i střední Evropě, dále že hornické práce probíhaly v extrémních úložních poměrech, že zde probíhaly mnohé ověřovací metody těžby a v neposlední řadě poslední léta těžby při zařazení dolu do II. třídy nebezpečí a mezi doly s možností průtrží uhlí a plynu, už tyto skutečnosti byly pro československé hornictví významné. Boskovická brázda, lůno rosicko-oslavanského uhelného revíru, byla cílem mnoha bádání báňských odborníků, geologů, mineralogů a také paleontologů. Výsledky výzkumů v tomto revíru jsou citovány snad v každé obšírnější studii těchto odborníků a přinesly mnohá fakta a do té doby neprokázané skutečnosti.
Více jak 100 let bylo uhlí fenoménem lidského pokroku. Tento nový zdroj paliva umožnil rozvoj průmyslu, strojírenství, rozvoj železniční dopravy. Přinesl zkvalitnění lidského života, ale přinesl i problémy ekologické. I když už po I. světové válce bylo vyvíjeno obrovské úsilí na získání lepšího zdroje paliva než bylo uhlí, přesto, že už od roku 1913 byly intenzivně hledány nové zdroje paliva, přesto uhlí zůstalo jako palivo dominantní až do padesátých let 20. století. V současné době, kdy stále se bojuje o zdroje a uhlí jako palivo je především v Evropě z velké části vytěsněno, kdo ví, jak se situace bude vyvíjet dál. „Nová Amerika“ hlásí návrat k fosilním palivům a to Amerika patří mezi největší znečišťovatele ovzduší. Tak – kdo ví.
Rok 2025 je nejen pro Oslavany významným výročím, ale také pro Rosicko-Oslavansko a dokonce i pro kamenouhelné hornictví Moravy.
V tomto roce si připomínáme 270 let od první písemné zmínky o používání černého kamenného uhlí z Oslavan, a to už od roku 1755, tehdy prvně řemeslníky z Moravsko-Krumlovska.
Dále si připomínáme 240 roků od prvního úředního udělení důlních měr. 17. března 1785 byl vystaven propůjční list, který zajišťoval oslavanskému těžířstvu – vrchnosti na věčné časy výsadní právo - lenní právo - dolovat na celém oslavanském panství na kamenné uhlí a ledek. Toto výsadní právo na těžbu i s privilegiem na věčné časy získal ještě v témže roce 1785 do pronájmu první opravdový těžař, Johann Baptista Müller, který k nám do Oslavan přišel z Tyrol.
A toto výročí, připomínající počátek těžby a využívání černého uhlí řemeslníky pracujícími s ohněm je také výročím celého moravského hornictví. V Oslavanech se prvně na Moravě začalo s těžbou černého uhlí a Oslavany tak byly prvním místem na Moravě se soustavnou těžbou.
A s těmito výročími souvisí i nešťastné události, ke kterým při těžbě uhlí docházelo a z nichž si některé letos připomínáme.
V roce 1820 13. dubna - došlo k důlnímu neštěstí na dole Barbora, zahynulo 10 horníků. Bylo to první důlní neštěstí u nás řádně zdokumentované. Dne 8. června 1860 - došlo k výbuchu důlních plynů na dole Františka , zahynulo 53 horníků. Bylo to největší důlní neštěstí v historii těžby v rosicko-oslavanském uhelném revíru. Dne 21. července 1875 - došlo k výbuchu důlních plynů na dole Antonín ve Zbýšově, zahynulo 14 horníků, 10. června 1895 - došlo k výbuchu na na dole Julius, zahynulo 10 horníků. A také si připomínáme 45 let od průtrže uhlí a metanu na dole Jindřich II ve Zbýšově, ke kterému došlo 15. ledna 1980. Zahynuli 2 horníci. Toto jsou připomenuta jen výročí. Pravdou je, že došlo k celé řadě dalších důlních neštěstí a stovkám smrtelných úrazů, které horníci zaplatili svými životy.
V roce 1935 vznikla konečnou fúzí těžařských společností Rosická báňská společnost Láska Boží, předchůdkyně Rosických uhelných dolů. A před 80 léty, po skončení 2. světové války - 24. října 1945 byly dekretem presidenta republiky dr. Edvarda Beneše všechny doly v ČSR znárodněny. Vnikl národní podnik Rosické uhelné doly (RUD). Rovněž tak byla znárodněna i energetika a 1. ledna 1946 vznikl z akciové společnosti Západomoravské elektrárny národní podnik.
Těžba v Rosicko-oslavanském uhelném revíru probíhala od roku 1755 do konce 18. února 1992, tedy 237 roků.
Další hornická výročí
⚒ 1755 - první písemná zmínka o používání uhlí z Oslavan - neřízené pokusy s těžbou (znojemský řemeslník – hřebíkář Jiří Winneberger – stížnost na císařský dvůr v souvislosti s neudělením zlaté medaile).
⚒ od r. 1764 - nový oslavanský vrchnostenský správce František Riedl – zahájena řízená těžba uhlí.
⚒ 1785 - 17. 3. vystaven první propůjční list, který zajišťoval výhradní právo dolovat na celém oslavanském panství na věčné časy - pro tehdy narychlo z vrchnosti utvořené těžařstvo z vrchnosti.
⚒ 1785 - Benedikt Küttner - začíná těžit na 6 důlních podílech koupených od Josefa Jenicha (Josefu Jenichovi bylo rozhodnutím zemského úřadu z 29. 12. 1784 ponecháno jako nálezci 6 kuksů mezi Oslavany a Zbýšovem - což mu bylo sděleno 17. ledna 1785 a
hned 20. ledna 1785 těchto 6 kuksů prodal Benediktu Küttnerovi).
⚒ 1785 - Johan Baptista Müller získává do pronájmu propůjční list - právo těžit na oslavanském panství a začíná s těžbou v Havírně, Balinech, pokračuje Na Zaklášteří u řeky Oslavy štolami Jan, Anton a získává důlní pole Mariahilf, dále na Novém Světě - Helena Hašple, Verpach, v jižní okrajové části Zbýšova - důl Sv. Barbory a na Horní a Dolní Boudě (zde před ním zahájena těžba v r. 1782).
⚒ 1785 - J. B. Müller zaráží - Důl Jánský na pravé straně potoka Balinka u Oslavan – těžba směrem do Zaklášteří.
⚒ 1800 - 16. dubna byla uzavřena kupní smlouva - Mülleři koupili oslavanské doly od původního těžařstva - vrchnosti za 40 000 zlatých, vše 20. června 1800 již zaneseno v zemských deskách.
⚒ 1830 - postavena v Zastávce první koksová pec (podle ing. Karlíka).
⚒ 1830 - znovu otevřena po rekonstrukci jáma - kterou nazvali Důl Anna – (Zbýšov Anenská).
⚒ 1840 - otevřena jáma Kateřinská - Zbýšov.
⚒ 1850 - František Rittler -otevírá kutisko Na dlouhých, Oslavany Stará hora- těžba nedoložena.
⚒ 1850 - převzal vedení zbýšovských dolů Lásky Boží - Antonín Hondl.
⚒ 1850 - zaražena šachtička Jeremiáš v Oslavanech - kostelní kopec u ZUŠ.
⚒ 1855 - dokončena železniční dráha z Brna do Zastávky - zkušební jízdou v prosinci 1855.
⚒ 1855 - otevřena na dole Ferdinand dědičná štola. Ústila pod budovu ústředního ředitelství a těžilo se zde za pomoci koní. Tato štola byla znovu otevřena v roce 1945.
⚒ 1865 - dokončena a dána do provozu jáma Bohrlochschacht, pomocná jáma dolu Františka.
⚒ 1865 - spojení těžařských společností Rytíř Herring a spol. a Těžařstva Františka v Padochově.
⚒ 1870 - Innerbergská společnost se sídlem ve Vídni zahájila jednání ohledně výstavby koksovny u dolu Anna -.100 pecí typu Gobiet (Müllerovské oslavanské doly koupila koncem r. 1869).
⚒ 1870 - vzniká RBS a v tomto roce zakoupila majetek Rosického těžařstva železných hutí - železárny, také doly v Okrouhlíku a ihned zde zastavila těžbu.
⚒ 1870 - započato se s hloubením dolu Julius - majetek RBS.
⚒ 1875 - Boží Požehnání - Zastávka se stala samostatnou obcí, před tím patřila k Příbrami.
⚒ 1875 25. 8. - zemřel v oslavanské Havírně Jan Daniel Müller a v Brně ve stejném roce Antonín Müller, poslední majitelé Müllerova těžařstva. Pohřbeni jsou na oslavanském hřbitově.
⚒ 1900 7. 10. - zemřel Hugo Rittler - ředitel RBS, která v té době vlastnila kromě zbýšovských dolů Lásky Boží a těžařských polí těžařstva Sv. Trojice u Nové, všechny zbývající doly. Po něm nastupuje dr. ing. Jičínský, který provedl rozsáhlou technickou
rekonstrukci dolů a těžbu jižní části revíru zkoncentroval na důl Kukla v Oslavanech. Inicioval vybudování elektrárny, která by byla zařízená na spalování uhlí horší kvality z jižní části rosicko-oslavanského revíru.
⚒ 1920 - 10. 12. zahájena všeobecná generální stávka. 13. 12. tábor lidu v Oslavanech - zahájil oslavanskou prosincovou stávku, která byla potlačena vojskem. (Oslavanské náměstí, kde se tábor lidu konal- nese název Náměstí 13. prosince).
⚒ 1935 - konečná fúze těžařských společností - RBS a Láska Boží.
⚒ 1940 - hlásí RBS-LB 68 kutisek (patří jí všechna kutiska v rosicko-oslavanské pánvi).
⚒ 1945 - likvidace škod po válce, zahájena těžba prvně na dole Kukla 5. 5., Antonín 20.5., nejvíce poškozený důl Julius - důl zatopen, zničena šachetní budova, lampovna, rozvodna, budovy dílen, lanovnice na věži, těžní klece se zřítily do hloubky 800 m. Zničena el. rozvodna, poškozen el. kabel pro čerpání vody. Vše nasvědčovalo tomu, že důl skončil. Ale ředitel ing. Bohumil Vrbický ihned zahájil organizaci záchranných prací, v září 1945 převzal vedení dolu ing. Eduard Elpl, báňský inženýr - spisovatel - (umělecké jméno Mirek Elpl). S nadlickým úsilím techniků i brigádníků se povedlo uvést důl opět do provozu. Důl Julius začal těžit v prosinci 1945, ale 19. prosince 1945 - obrovský požár třídírny a lanové dráhy. A opět s nadlickým úsilím byl důl znovu zprovozněn.
⚒ 1945 - 24. 10. - znárodnění dolů.
⚒ 1955 - zahájena výstavba hornického sídliště v Oslavanech - Sad. s 245 bj. a infrastrukturou před tím 21. 5. 1951 zahájena výstavba -dvojdomků Na Vyhlídce - 1952 - schválena stavba 36 bytových jednotek typu T12 pro RUD na bývalém sokolském hřišti v Oslavanech.
⚒ 1955 - těžba z dolu Ferdinand svedena na důl Julius.
⚒ 1960 - zahájena výstavba jámy Jindřich II., v roce 1964 záměr přehodnocen, dobudováno na centrální těžební důl revíru - do provozu uveden v roce 1969.
⚒ 1965 - postavena 38,610 m vysoká železobetonová těžní věž dolu Františka, rekonstrukce jámy zahájena v r. 1964, rovněž provedena rekonstrukce jámy Ferdinand - stávají se hlavními větracími jámami pro centrální důl Jindřich II.
⚒ 1965 1. 11. - zavedena zkrácená pracovní doby - v dole 42 hodinový pracovní týden.
⚒ 1970 - zasypána jáma Jindřich I v Zbýšově.
⚒ 1970 - uzavřen železobetonovým poklopem důl Pionýr (Ferdinand ) v Okrouhlíku. Těženo zde bylo jen od roku 1949 do 1956 - špatná kvalita uhlí.
⚒1970 - zahájena likvidace lanovky z dolu Julius na důl Ferdinand daná do provozu r. 1910.
⚒ 1975 - dán a do provozu dopravní lanová dráha z dolu Jindřich II ve Zbýšově do oslavanské elektrárny.
⚒ 1980 - došlo k průtrži uhlí a plynu – zahynuli 2 horníci - důl zařazen mezi doly s PUP.
⚒ 1985 - do konce tohoto roku sloužil důl Václav Nosek-Kukla jako vtažná jáma a k odčerpávání důlních vod, v r. 1986 byl definitivně uzavřen - pak následovalo zasypání zvodnělé jámy.
⚒ 1991 - ukončena těžba z centrálního dolu Jindřich II, dne 20. prosince dodán poslední vůz vytěženého uhlí na oslavanskou elektrárnu a 28.12.1991 byl vytěžen z dolu Jindřich II poslední vůz černého uhlí.
⚒ 1992 - 18. 2. vytěžen poslední vůz černého uhlí z revíru a to z 2. patra dolu Antonín ve Zbýšově. Tím definitivně těžba uhlí v Rosicko-oslavanském uhelném revíru - skončila.
⚒ 2015 - byla dokončena konečná likvidace dolu Jindřich II ve Zbýšově. Pod ohlubní jámy byla vybudovaná 38 metrů silná jámová zátka a železobetonová krycí deska.
⚒ Před 20 lety, ve středu 7. září 2005 proběhl u radnice města Oslavany slavnostní akt - odhalení hornického památníku, který nám připomíná, že Oslavany byly prvním místem na Moravě s těžbou uhlí. Autorem je oslavanský rodák, kamenosochař Jaromír Nedorost. Samotná slavnost odhalení památníku byla velice působivá a zúčastnil se jí větší počet občanů i školní mládeže a pozvaných hostů. Velmi působivou částí této malé slavnosti bylo vystoupení chrámového dětského sboru oslavanského kostela, vedeného paní učitelkou Jindrou Kovandovou a vystoupení dechovky pana Františka Nevřivého, kteří účinkovali v hornických kytlicích. Podařilo se zorganizovat i průvod od Dělnického domu, kde nechyběli ani horníci v pracovních fáračkách i uniformách a malí permoníčci – děti z mateřské školy. O samotný akt odhalení památníku byl požádán ředitel DIAMA, Dolní Rožínka, pan ing. Břetislav Sedláček a vedoucí likvidovaných důlních děl RUD a závodu Kukla Oslavany pan ing. Petr Kříž.
Uběhlo 20 let a na tomto hornickém pomníčku je ten dlouhý čas zřetelně vidět. Po dvaceti letech si zaslouží vyčištění a možná by prospělo i vysazení okrasného keře, aby toto místo, které připomíná víc než dvěstěletou hornickou historii našeho města, bylo důstojné.
Zdař Bůh! ⚒
Foto a text: Jarmila Plchová, historička, zakládající členka VSRO a jednatelka VSRO, průvodkyně Muzea hornictví a energetiky na zámku v Oslavanech.
29.3.2025, Oznámení
Vzpomínka na důlní neštěstí, které se stalo před 104 lety.
V pátek 21. 3. 2025 členové Vlastivědného spolu Rosicko-Oslavanska, z. s. položili kytici a zapálili svíčky u hromadného hornického hrobu na oslavanském hřbitově.
Přesně před 104 lety došlo v 14:30 hodin na Dole Kukla (Václav Nosek) v Oslavanech u Brna k výbuchu metanu a následně i uhelného prachu, bohužel zahynulo 26 havířů.
Každoročně si tuto smutnou událost připomínáme a vzpomínáme na velkou hornickou tragédii, která postihla několik havířských rodin.
Čest památce zemřelým havířům!
Zdař Bůh! ⚒
.jpg)
19.3.2025, Pozvánka
Mezinárodní výstavy minerálů, drahých kamenů, šperku v Dělnickém domě v Oslavanech.
Pozvánka na MEZINÁRODNÍ PRODEJNÍ VÝSTAVU MINERÁLŮ, HORNIN, DRAHÝCH KAMENŮ, ŠPERKŮ, ZKAMENĚLIN, PŘÍRODNIN A BIŽUTÉRIE, která se uskuteční o víkendu 12. a 13. 4. 2025 v prostorách Dělnického domu v Oslavanech u Brna.
Akci organizuje Kulturní informační středisko Oslavany, vstupné na výstavu činí 50 Kč, děti do 15 let mají vstup zdarma.
Těšit se můžete na zajímavou expozici "Zářivý svět minerálů" v UV světle, rýžování zlata a drahokamů, na dětské dílničky, ale také na bohaté občerstvení.
V rámci výstavy minerálů bude také výstavní a prezentační stánek Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, z. s., kde najdete prezentaci Muzea hornictví a energetiky na zámku v Oslavanech, prezentaci energetiky v podobě bývalé Elektrárny Prosincové stávky Oslavany, výstavu minerálů, hornin, zkamenělin, přírodnin z Oslavanska, z ČR i ze světa, hornických artefaktů, knih z hornickou a geologické tématikou, hornické pohádky, tvořivou dílničku nejen pro děti a unikátní výstavu sbírek RNDr. Luboše Rejla významného geologa a zákládajícího člena Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, z. s.
V průběhu výstavy budou též otevřená muzea na zámku v Oslavanech, jedná se o Hasičské muzeum Oslavany, Muzeum hornictví a energetiky a Maketu důlních pracovišť (štola), která se nachází na druhém neboli malém nádvoří zámku. Otvírací doba muzeí: sobota i neděle od 9 do 17 hodin. Můžete si zde zakoupit turistické artefakty a knihy.
Těšíme se na Vaši hojnou návštěvu, členové a průvodci z Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, z. s.
Přiložené fotografie jsou z loňské výstavy minerálů, která se uskutečnila v termínu 13. a 14. 4. 2024 v Dělnickém domě v Oslavanech u Brna.
Zdař Bůh! ⚒
.jpg)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
1.3.2025, Oznámení
Hornická píseň a videoklip NAJDU od brněnské kapely ALBAND
Nová hornická píseň s názvem „NAJDU“ a nádherný hornický videoklip od Jaroslava Alberta Kronka a skupiny ALBAND (známý též z brněnské kapely KERN) je konečně „venku“.
Úžasný černobílý videoklip umocňuje hornickou, průmyslovou a industriální atmosféru. Videoklip se natáčel v Muzeu hornictví a energetiky na zámku v Oslavanech u Brna, zejména v Maketě důlních pracovišť, alias štoly, ale též v bývalé Elektrárně prosincové stávky Oslavany, na elektrárenské haldě a vlakovém nádraží v Oslavanech u Brna, ve Zbýšově u Brna (ke konci videoklipu jde vidět šachta Simson, dnes rovněž hornické muzeum) a bílá kaplička je ze Zastávky u Brna.
Půldenní natáčení probíhalo v sobotu 8. 2. 2025 ve zmiňovaných objektech i se členy Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, z. s. s parťáky a havíři Petrem Kubinským a Jaroslavem Tůmou.
V kapele hraje a zpívá známý rocker Jaroslav Albert Kronek, jehož tatínek pracoval na šachtách RUD (Rosické uhelné doly) a byl také významný muzikant, který s neuvěřitelnou lehkostí střídal žánry. V hornické dechovce hrál na heligon a v jazzové kapele na kontrabas. „Od mých pěti let mě brával táta na svoje zkoušky. Takže určitě takové to muzikanství mám po něm“, dodal Kronek o své hudební kariéře.
Videoklip si můžete prohlédnout zde:
https://www.youtube.com/watch?v=4y6bWzCBr-8
Informace o kapele najdete zde:
https://www.alband.cz/
Nejbližší koncert: 4. 4. 2025 v KD Semilasso v Brně-Královo pole, kde bude také křest čtvrtého řadového autorského alba s názvem: „SKLAD HOŘLAVIN“. Máte se tedy na co těšit a samozřejmě hornická píseň zde zazní!
Zdař Bůh! ⚒
.jpg)
27.2.2025, Oznámení
Tragický výbuch v Teplárně Brno - Špitálka - 28. 2. 1975.
Dne 28. 2. 1975 v 19:58 hod, tj. před 50 lety došlo k tragickému výbuchu v Teplárně Brno – Špitálka. Důsledkem výbuchu a následného devastujícího požáru zahynuli ihned na místě 4 pracovníci, v nemocnici zemřelo postupně dalších 14 pracovníků především kvůli těžkým popáleninám. Dalších 30 pracovníků bylo zraněno. Co této tragické události předcházelo?
Teplárna v Brně – Špitálka byla uvedena do provozu v roce 1930 jako jedno z nejmodernějších, špičkových a ekonomických teplárenských zařízení Západomoravských elektráren v Brně, kam patřila i oslavanská elektrárna. Slučovala v sobě výrobu tepla pro město Brno a současně i výrobu elektrické energie. Palivovou základnou pro toto moderní zařízení se staly uhelné doly tehdejší Rosické báňské společnosti.
Teplárna byla po roce 1955 tvořena dvěma provozy.
Stará část, tj. provoz 6,5 MPa byla postavena v letech 1928 – 1930.
Kotelna byla tvořena pěti kotly K 21–24 postavenými v době výstavby a doplněnou v roce 1938 kotlem K 25. Kotle K 21–22 byly vyrobené 1. Brněnskou strojírnou v Brně, shodné konstrukce Babcock – Wilcox, strmotrubnaté s granulační komorou, 6,5 MPa, 45 t/hod. Kotel K 23 byl vyrobený Královopolskou strojírnou v Brně, konstrukce Hanomag – Královopolská, strmotrubnatý, s granulační komorou, 6,5 MPa, 45 t/hod. Kotel K 24 byl vyrobený Škodovými závody v Plzni, konstrukce Škoda, strmotrubnatý s granulační komorou, 6,5 MPa, 50 t/hod. Kotel K 25 byl vyrobený Škodovými závody v Hradci Králové, konstrukce Škoda, strmotrubnatý s granulační komorou, 6,7 MPa, 75 t/hod. Všechny kotle pracovaly do společného parovodu. Spaliny byly odváděny přes mechanické popílkové odlučovače (instalace 1967) do 100 m komínu.
Strojovna byla tvořena jedním protitlakým turbogenerátorem TG 22 o výkonu 5,1 MW, jedním protitlakým turbogenerátorem TG 26 o výkonu 9 MW, jedním kondenzačním turbogenerátorem TG 21 o výkonu 6,5 MW a jedním kondezačním turbogenerátorem TG 25 o výkonu 6 MW.
Mlýnice obsahovala dva 100 t zásobníky surového uhlí, tři parní sušiče a čtyři mlýny o výkonu 10 t/hod.
Nová část, tj. provoz 10,0 MPa byl postaven v letech 1952 – 1955.
Kotelna byla tvořena čtyřmi kotly K 26–29. Kotle K 26–27 byly vyrobené Škodovými závody v Hradci Králové, strmotrubnaté s tavnou komorou, 11,0 MPa, 100 a 125 t/hod. Kotle K 28–29 vyrobenými Vítkovickými železárnami Klementa Gottwalda v Ostravě, strmotrubnaté s tavnou komorou, 11,0 MPa, 100 t/hod. V kotelně byl také v roce 1969 uveden do provozu kotel na těžký topný olej menšího výkonu. Všechny kotle pracovaly do společného parovodu. Spaliny byly odváděny přes elektrostatické odlučovače do 101 m komínu.
Strojovna byla tvořena dvěma protitlakými turbogenerátory TG 27 a TG 28 o výkonu 25,5 MW, jedním protitlakým odběrovým turbogenerátorem TG 0 o výkonu 5 MW a jedním kondenzačním turbogenerátorem TG 30 o výkonu 22,8 MW.
Mlýnice obsahovala tři 500 t zásobníky na surové uhlí, čtyři parní sušiče a čtyři mlýny o výkonu 25 t/hod.
Oběma provozům sloužila centrální skládka surového uhlí o kapacitě 20 000 tun.
Provoz staré a nové teplárny společně nebyl původně uvažován. Počítalo se s trvalým provozem nové části 10,0 MPa, kdežto stará část 6,5 MPa měla být ve studené záloze. Bohužel složitá energetická situace vyžadovala intenzivní provoz obou částí současně, a to mnohdy na hranici technických možností.
Nová část 10,0 MPa Teplárny Brno byla projektována na spalování kvalitního černého prachového uhlí s malým obsahem popele. Krátce po uvedení do provozu v roce 1955 bylo rozhodnuto zavést místo spalování uhlí, zemní plyn z nových ložisek na československo-rakouských hranicích. Zavedení zemního plynu jako paliva způsobilo, že nebylo nutné budovat čtvrté pole mlýnice uhlí, bylo možno odstavit vnější zauhlování a dále technicky neřešit spolehlivou funkci hydraulického odstruskování. Odpadla složitá doprava a vykládka uhlí. Taktéž emise se snížily, prašnost byla minimální. V provoze už nebylo možné ověřit chod elektrostatických odlučovačů, bylo možno zvýšit výrobu tepla, z důvodů, že nebylo nutné provozovat parní sušiče uhlí v mlýnicích. Limitujícím se tak stal výkon kotelny.
Bohužel, už v roce 1963 započal nedostatek dosud používaného zemního plynu. Bylo nutno částečně obnovit spalovaní uhlí v poměru 1:3 ve prospěch plynu. V první etapě se teplárna vrátila ke spalování uhlí z Rosických uhelných dolů. Nastávají první potíže. Uhlí je krátkoplamenné, náchylné na tvoření koksu, s nízkým bodem tavení popela. Na roštových kotlech při nízkém výkonu uhasíná a při vysokém se struska připéká na stěny. Výhřevnost paliva s postupující těžbou do větších hloubek klesala až dosáhla normované výhřevnosti 5 050 kcal/kg s výkyvy pod 5 000 kcal/kg což bylo na spodní hranici použitelnosti kotelny. Bylo nutno palivovou základnu doplňovat uhlím z Polské lidové republiky a v minimální míře z Ostravsko-karvinského revíru. Byly podniknuty zkoušky se spalováním sovětského T-uhlí (toščij ugol) s vysokou kalorickou hodnotou a nízkým obsahem prchavé hořlaviny. Ani to se neosvědčilo, vzhledem k tomu, že kotelna na toto antracitické uhlí nebyla konstruována. Palivová základna se proto ustálila na polském uhlí. Přechodem na polské uhlí se odstranily potíže s enormním opotřebováváním zařízení, zanášením kotlů, snižováním kotelního výkonu apod u dříve používaného popelnatého Rosicko-oslavanského uhlí. Zvýšilo se ovšem nebezpečí samovznícení uhlí v centrálních mlýnicích s velkokapacitními zásobníky uhelného prášku.
1. 10. 1964 byla dodávka zemního plynu zastavena úplně. Teplárna musela přejít plně na spalování uhlí. I přes četné jednání se nepodařilo toto rozhodnutí zvrátit. Rostoucí spotřeba tepla v Brně (nové sídliště a továrny) začínala vytvářet provozní krizi. Nyní již nebyla limitující kotelna, ale naopak mlýnice, které pokud nedodaly potřebné množství mletého uhelného prášku kotelně, tepelný výkon nemohl být dosažen. Zrušená výstavba čtvrtého pole mlýnice nyní chyběla. Ztrátu tepelného výkonu způsobila i nutná dodávka páry pro parní sušiče uhlí. Zvýšily se emise, problémy činilo nedořešené hydraulické odstruskování, odpopílkovaní, nevyzkoušené elektrostatické odlučovače také nefungovaly dobře. Nakládka a vykládka uhlí z vagónů byla složitá zvláště v zimním období, kdy uhlí ve vagónech zamrzalo. Obrovským problémem byla prašnost v mlýnicích a kotelně. Rok za rokem rozrůstající se Brno, rostoucí průmyslová výroba a další vyžadovaly stále více tepla a elektrické energie. Každá, byť sebemenší závada, odstavení kotle nebo turbíny zvláště v zimním období způsobovalo obrovské problémy. Výpadek dodávek nebylo možné snadno nahradit. Přetěžované zařízení teplárny muselo být provozně ošetřováno za provozu s nemožností výpadků v dodávkách tepla a elektrické energie. Celá teplárna musela jet na plný výkon několik dalších let až do osudného 28. 2. 1975, 19:58 hod.
Těsně před havárií byla Teplárna Brno provozována s elektrickým výkonem 64 MW a tepelným výkonem 311 t/hod. Na směně, která nastoupila 28. 2. 1975 ve 14:00 hod bylo celkem 67 pracovníků včetně požárníka a tří strážných. Ve staré mlýnici byl v provozu mlýn č. 1 a sušič č. 3. Mlýny č. 2, 3, 4 byly v opravě, sušiče č. 1 a 2 rovněž v opravě. V nové mlýnici byly v provozu sušiče č. 1 a 4, mlýn č. 1 byl v provozu do 16:00 hod, kdy byl odstaven pro závadu na podavači vysušeného uhlí do mlýna. Mlýn č. 2 byl v opravě už týden. Práškový zásobník č. 2 byl prázdný, zásobník vysušeného uhlí byl vyjížděn do skluzu na elevátor mlýna č. 3 v nové mlýnici. Mlýny č. 3 a 4 byly v provozu. Při předávání směny ani v průběhu havárie nebyly hlášeny žádné odchylky od provozního stavu. V 19:58 hod došlo k explozi v prostoru mlýnic se silnou tlakovou vlnou a následným požárem, který zachvátil prostory kotelen a pomocné provozy v sousedství mlýnic. Svědkové mluvili, že výbuch utvořil hřib, podobný výbuchu atomové bomby.
První pomoc zraněným pracovníkům byla poskytnuta v šesti nemocnicích na území města Brna. Na likvidaci požáru se podílel větší počet požárních sborů (cca 130 požárníků). Lokalizace požáru byla značně obtížná vzhledem k rozsahu a intenzitě hoření. Požár byl zdolán do 23:00 hod. Provoz Teplárny byl zastaven. Pro vyšetření příčin havárie byly jmenovány zvláštní komise Federálního ministerstva paliv a energetiky, Českých energetických závodů, Jihomoravských energetických závodů a dalších státních orgánů.
Později zjištěnou příčinou tragického výbuchu byl zápar v zásobníku uhelného prášku ve staré mlýnici provozu 6,5 MPa. Pozorný čtenář si vzpomene na zvýšenou náchylnost polského uhlí ke samovznícení zmiňovanou výše. Rozsah požáru a intenzita výbuchu byla zvýšena obrovským množstvím uhelného prachu, usazeného v budově kotelen a mlýnice. Jeho odstraňování nebylo vzhledem k intenzitě provozu dostatečné. K záparům v zásobnících uhelného prášku několikrát předtím došlo. Vždy se to vyřešilo rychlým vyprázdněním zásobníku a spotřebováním namletého prášku v kotelně.
31. 10. 1975 Městský soud v Brně uznal vinnými za havárii z nedbalosti čtyři obžalované. Ředitel závodu čtyři roky odnětí svobody. Vedoucí provozu závodu Teplárna, vedoucí údržby závodu Teplárna a vedoucí odboru hlavního mechanika Jihomoravských energetických závodů tři roky odnětí svobody.
Po tragickém výbuchu zničená teplárna byla znovu obnovena, ovšem s jinou palivovou základnou, opět zemním plynem. V této podobně po dalších modernizacích s typickou siluetou dvou 101 a 100 m komínů a betonové chladící věže vtěsnaná na malé ploše doprostřed města Brna, funguje dodnes.
Petr Kubinský
Místopředseda Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, z. s.
25.2.2025, Oznámení
První letošní exkurze v Muzeu hornictví a energetiky.
První letošní exkurze našeho muzea na zámku v Oslavanech byla z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, zkušební stanice Brno-Chrlice. Ve čtvrtek 20. 2. 2025 se sešlo 15 pracovníků a průvodce jim dělal, jejich kolega a zároveň i místopředseda Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, z. s., Petr Kubinský.
Nejprve probíhalo v klubovně na zámku stručné představení zámku, VSRO, Muzea hornictví a energetiky a po malém občerstvení si všichni společně prohlédli všechny expozice muzea. Nejvíce se jim líbila expozice zabývající se řemesly, zejména zemědělskými, kde zavzpomínali, co používali nebo které nástroje ještě mají na své stanici v Brně-Chrlicích.
Pak se celá skupina odebrala na druhé neboli malé nádvoří zámku, kde je Petr provedl Maketou důlních pracovišť a přiblížil jim těžkou, namáhavou, ale velmi krásnou hornickou prací. Také nastínil se svým parťákem, kolegou a havířem Jaroslavem Tůmou další dílčí hornické budování a rozšiřování expozic.
Následoval chutný oběd v zámecké restauraci, zimní procházka zámeckou zahradou a parkem, prohlídka lávky U Dědičné štoly a řeky Oslavy, dědičná štola, vrásy permokarbonu, hornické schody a zakončení exkurze probíhalo u bývalého skleníku, geoparku, biotopu a naučných cedulí.
Zdař Bůh! ⚒⚡️
12.2.2025, Oznámení
Natáčení videoklipu v Maketě důlních pracovišť.
V sobotu 8. 2. 2025 jsme jako Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska, z. s. poskytli prostory Muzea hornictví a energetiky, zejména Maketu důlních pracovišť k natočení videoklipu známé brněnské rockové kapely ALBAND.
V kapele hraje a zpívá známý rocker Jaroslav Albert Kronek, jehož tatínek pracoval na šachtách RUD (Rosické uhelné doly). Píseň i videoklip bude samozřejmě hornický, elektrárenský a průmyslový (natáčelo se mimo jiné také v bývalé Elektrárně Prosincové stávky v Oslavanech, na vlakovém nádraží a na elektrárenské haldě v Oslavanech).
Těšit se můžete taky na naše dva havíře (Petr Kubinský a Jaroslav Tůma), kteří si ve videoklipu zahráli.
Jakmile bude videoklip zpracovaný, tak jej sem přidáme, už teď se těšíme na hornickou písničku NAJDU!
Zdař Bůh! ⚒
„Zdař Bůh! Tak jsme se s bandou vydali do míst, kde jsem prožíval mladá léta. Do míst, kde trčívaly těžní věže, kde nad hlavami šustily ocelové vozíky s uhlím nebo hlušinou, kde metr po metru narůstaly haldy napodobeniny sopečným sopouchům. Kde naši tátové s černou linkou na očích chodili na pivo a karty do "Horňáků" a před bytovkami se vrtali v naleštěných motorkách... Nezůstalo skoro nic z té zašlé slávy hornictví. Ztratili se chlapi, zmizely šachty, haldy, koleje. Slovo uhlí se tady skloňovalo skoro 200 let. Strávili jsme s ALBANDem 10 hodin na posvátných místech v Oslavanech, Zbýšově a Zastávce. V oslavanském muzeu, kde nám srdcaři ukázali rubání, kde jsme si do dlaní vzali antracit a pohladili sošku sv. Barborky, té patronky horníků. S dronem jsme obletěli zbýšovskou těžní věž Simson a na Zastávce zapálili svíčku na schodech kapličky sv. Jana Křtitele. Všude jsme rozsypali pár not a slov z písničky "Najdu" při natáčeni klipu. Za pár týdnů bude mít premiéru. On i nové, třetí album ALBANDu. Tak mrkněte a poslechněte. A ať najdete aspoň střípek dobrých časů a připomenutí té krásné a těžké práce"!
Zdař Bůh, Jaroslav Albert Kronek z kapely ALBAND.
.jpg)
