Notice: Undefined variable: errtype in /DISK2/WWW/rosicko-oslavansko.cz/www/_include/_fce.php on line 444 :: Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska

Archiv 3/17

3.3.2022, Oznámení, DŮLEŽITÉ

Otevření muzea o víkendu 2. a 3. dubna 2022

Oznamujeme, že v době konání Mezinárodní prodejní výstavy minerálů, hornin, zkamenělin, drahých kamenů a šperků o víkendu 2. a 3. dubna 2022, budou otevřená také muzea na zámku v Oslavanech - Hasičské muzeum Oslavany a Muzeum Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska.

 

Otevření muzea v sobotu i v neděli: 9 až 17 hodin, poslední vstup je možný v 16:30 hodin.

 

Těšíme se na Vaši návštěvu! ⚒

 

1.3.2022, Oznámení, DŮLEŽITÉ

Magazín Mikroregionu Kahan únor/2022

02/2022 Magazín Mikroregionu Kahan


Reportáž o ukončení těžby před 30 lety v Rosicko-oslavanském černouhelném revíru si můžete pustit od 12:35 minuty a reportáž je až do 17:45 minuty.


Odkaz na reportáž zde: https://vimeo.com/683024290?fbclid=IwAR0doBJfcisUXotolyFOSodmwvhFOXlGRyGibNwbqdjqtB-24aBhKZlc22A


Ve videu můžete vidět našeho člena Petra Kubinského. Ve VSRO zastává post místopředsedy VSRO a vedoucí hornické sekce v muzea na zámku v Oslavanech.


Zdař Bůh! ⚒⚡️

 

 

25.2.2022, Oznámení, DŮLEŽITÉ

Poslední vůz černého uhlí z Rosicko-oslavanského revíru

Dne 18. 2. 2022 v předvečer bylo 30. výročí vytěžení posledního vozu uhlí z Rosicko-oslavanského uhelného revíru Rosickými uhelnými doly, k. p. (dále jen RUD), připomeňme si tedy pár základních skutečností.

 

Původní předpoklady jak se bude řešit ukončení těžby v revíru, spadají již na začátek 80. let minulého století. Původní předpoklad tehdejšího Federálního ministerstva paliv a energetiky vzešlý na poradě pracovníků ministerstva a koncernu Kamenouhelné doly Kladno v září 1980 předpokládal, že po dožití nově vybudovaného 12. patra (1 328 m) na dole Jindřich II ve Zbýšově a vydobytí všech zbývajících zásob včetně jámových ohradníků jam Simson a Jindřich dojde k ukončení těžby k roku 1992. Současně RUD, k. p. přejde postupně na náhradní výrobu a společně s podnikem Výstavba kamenouhelných dolů, k. p., závod 03 Zastávka u Brna přejde na strojírensko-opravárenskou činnost pro uhelný průmysl.

 

Při rozpracovávání uvedeného úkolu podnik v březnu 1982 zpracoval nový návrh, na prodloužení těžby s maximálním využitím dosažitelných zásob, nazvaným ,,Studie výhledu k. p. RUD na vyrubání všech dosažitelných uhelných zásob a ukončení těžby podniku“. Tento nový návrh stanovil, že je možné využít původně neuvažované zásoby ve stařinách I. sloje od povrchu po 4. patro a s využitím zásob pod úrovní 12. patra (1 428 m). Při této koncepci by bylo možné až do roku 2003 těžit ročně 230 000 tun uhlí a v po,sledním roce 2004 posledních 135 000 tun.

 

Po dalších jednáních byl zvolen kompromis, mezi oběma variantami tzn. využití zásob pod 12. patrem (1 428 m) a využití zásob po úroveň 2. patra (180 m) s těžbou 235 000 tun uhlí ročně, s ukončením těžby v roce 1995 a s přechodem na strojírensko-opravárenskou výrobu.

 

Listopadový převrat v roce 1989 situaci zásadně změnil a převládla nulová koncepce po všech stránkách. Urychlený útlum, vyhlášený vládou ČSFR, stanovil ukončení těžby k roku 1991. RUD se v rámci probíhajícího útlumu rozhodly dále pokračovat s těžbou na 2. patře (180 m) co nejdéle tak, aby mohly být zásobovány podnikové kotelny. Poslední vůz uhlí na dole Jindřich II byl tedy vytěžen 28. 12. 1991 kdy již předtím 20. 12. 1991 vyjel poslední vůz na lanové dráze Zbýšov – Oslavany, která dopravovala vytěžené energetické uhlí do Elektrárny Prosincové stávky Oslavany. Těžba ale zatím nekončila, jelo se dál na 2. patře v minimálním rozsahu. Uhlí bylo těženo jámou Antonín (viz obr. č. 1). Zatím nikdo nevěděl jak dlouho.

 

Situace na 2. patře byla z hornického hlediska značně komplikovaná. I. sloj se v zájmové oblasti dobývala již v polovině 19. století. Jen ale její nejkvalitnější část. Spodní lávka I. sloje vydobyta nebyla a zásoby tam teoreticky zůstávaly. Překopávat stařiny (již jednou vydobyté oblasti) je vždycky dosti nejisté a obzvláště blízko povrchu. Už při průzkumu se ukazovalo, že výpočet zásob, které tam měly být je jedna věc, ale faktický stav v dole je pak úplně něco jiného.

 

Otvírka byla dosti odlišná od klasické otvírky, která se prováděla v panenské sloji ve velkých hloubkách. Na 2. patře se ze základní průzkumné otvírkové chodby raženou na sever k jámě Ferdinand, na jih potom mezi jámu Simson a Anna, která se snažila zbytkovou část sloje kopírovat, se rozrážely dovrchní komíny podle úklonu sloje směrem k povrchu. Pokusné poruby s krátkými pilíři navázané na tyto dovrchní komíny se začaly pokusně dobývat nejprve mimo zastavěnou oblast mezi jámou Antonín a Ferdinand. Dobývalo se na řízený zával, v blízkosti povrchu s možnými vlivy na povrch. Pokud by došlo k případnému dobývání pod zastavěnou oblastí, muselo by se zakládat. K tomu by patrně stejně nedošlo a zásoby pod Zbýšovem by se nedobývaly.

 

Vlastní práce v pilíři byla dosti zrádná a nevyzpytatelná, přestože zával nadložních hornin již byl po většinou dobře utužený, ale naráželo se na zbytky dřeva s původní výdřevy z první poloviny 19. století, nemluvě o tom, že mnohde se uhlí z pilíře částečně nebo úplně vytratilo. Muselo se to obepnout a pokračovat jinde. I větrání bylo v počátcích komplikované a řešilo se spojením dovrchních komínů přímo s povrchem v určitých místech vrty, které byly zabudovány ocelovými rourami o průměru cca 120 cm. Tyto roury sloužily původně jako výdušné, později vtažné a přiváděly čerstvé větry na 2. patro. Některými těmito vrty se pouštěl i materiál pro porub (dřevo) pokud byl blízko.

 

Uhlí v RUD bylo obecně náchylné k samovznícení a to poměrně dosti. Samovznícení je proces oxidace uhlí, kdy zjednodušeně řečeno se při přístupu vzduchu k uhlí vlivem oxidace jeho teplota postupně zvyšuje až na bod zápalu. Většinou to vzniká v závalu za porubem v tzv. stařinách, kde se mohou vyskytovat zbytky uhlí, které protahování větrů skrz zával se mohou zapařit. Pozná se to většinou podle zvýšeného procenta CO ve výdušných větrech. V extrémních případech může dojít až k otevřenému ohni. Najít ale takové ložisko záparu je téměř nemožné. Řešívalo se to buď zrychleným postupem porubu, tak aby se tomu tzv. ujelo, nebo se ta oblast musela hrázemi vzduchotěsně uzavřít a sledovat pokles hodnot CO. Proces to byl ale poměrně zdlouhavý trvající i několik měsíců. Pokud procento CO kleslo na nulu, znamenalo to, že zápar byl zlikvidován (v podstatě udušen) a oblast se mohla znovu otevřít. Často se ale stávalo, že se zápar po několika dnech znovu obnovil a proces se mohl opakovat. Např. v OKR (Ostravsko-karvinský revír) to značně komplikovalo situaci, protože pokud byl porub vybaven drahou technologií a byl mechanizován, technika se rychle vyklidit nedala, tudíž se tomu snažilo ujet a pokud se to nepodařilo, technika tam zůstala uzavřena až do znovuotevření. V případě našich ručních porubů ve dřevě, to zase taková ztráta nebyla, ale to uhlí, které měl ten porub dávat, se muselo nakopat jinde.

 

Nějaká taková situace nastala i 18. 2. 1992 na 2. patře. Vzhledem k tomu, že RUD už bylo v útlumu a těžit se mělo jen pro vlastní potřebu v omezeném rozsahu a v dosti nepředvídatelných podmínkách, tak likvidace záparu přímým zásahem pokud se nezdařila, nešlo vlastně dál pokračovat. Uzavření patra pro likvidaci záparu by trvalo dlouho dobu, jak jsem popsal výše, takže vlastně konec.

 

Datum 18. 2. 1992 proto vstoupil do historie jako poslední těžební den, poslední vůz dlouhé a bohaté historie Rosicko-oslavanského uhelného revíru. Poslední uhlí ale přece jen nebylo vytěženo 18. 2. 1992. Ještě jedna malá troška uhlí na znovu vytěžení dále čekala, ale o tom zase někdy příště.

 

Zdař Bůh!

 

Petr Kubinský

Místopředseda Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska

Vedoucí hornické sekce v muzeu na zámku v Oslavanech

 

Obr. č. 1 - Důl Antonín ve Zbýšově (1991), archiv Petr Kubinský

 

1.2.2022, Pozvánka, DŮLEŽITÉ

Mezinárodní prodejní výstava minerálů, drahých kamenů a šperků 2022 v Oslavanech

Ve dnech 2. - 3. dubna 2022 (sobota a neděle) se v Dělnickém domě v Oslavanech uskuteční tradiční Mezinárodní prodejní výstava minerálů, drahých kamenů a šperků.


Je zde připraven i doprovodný program v podobě dílničky pro děti - děti si zde mohou vyrobit vlastní náramek z různých zlomků minerálů a máte velkou možnost se podávat na barevný svět pod ultrafialovým záření minerálů.


Akci pořádá Kulturní informační středisko Oslavany. 


Vstupné 50 Kč a děti do 15 let zdarma. 


Zdař Bůh! 

 

 

18.1.2022, Oznámení

Turistická sezóna 2022

Turistická sezóna 2022 začíná v květnu, tj od 1. května 2022.

 

Již nyní se na novou turistickou sezónu pečlivě připravuje a velmi těšíme!

 

Tým členů a průvodců Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska. ⚒⚡️

 

 

12.12.2021, Oznámení, DŮLEŽITÉ

PF 2022

 

 

4.12.2021, Oznámení, DŮLEŽITÉ

⚒❗ Dnes je velký slavnostní den ❗⚒

⚒ Slaví se svátek sv. BARBORKY - patronky HORNÍKŮ ⚒

 
 

   

 

26.11.2021, Oznámení, DŮLEŽITÉ

VÁNOČNÍ A ADVENTNÍ AKCE 2021 ZRUŠENY!

Rozsvícení vánočního stromečku v Oslavanech - 28. 11. 2021.


Čertovský zámek v Oslavanech - 4. 12. 2021.


Adventní trhy v Oslavanech - prosinec 2021.


!!! VŠE ZRUŠENO !!!


Vláda ČR od 26. 11. 2021 vyhlásila nouzový stav a potrvá 30 dní. Jsou zrušené všechny adventní a vánoční trhy a akce roku 2021! 

 

Je nám to velmi líto, ale bohužel pandemie COVID-19 velmi značně sílí i v naší České republice, a proto musely být všechny akce zrušeny!

 

 

13.11.2021, Pozvánka, DŮLEŽITÉ

ČERTOVSKÝ ZÁMEK OSLAVANY 2021

 

ČERTOVSKÝ ZÁMEK OSLAVANY 2021 - 4. 12. 2021


MIKULÁŠSKÝ PARNÍ VLAK - 4. 12. 2021

 

Po loňském roce, kdy jsme byli nuceni akci Čertovský zámek 2020 zrušit a Mikulášský parní vlak do Oslavan taky nemohl být vypraven doufáme, že v letošním roce proběhne tato tradiční a oblíbená akce podle plánu a to v sobotu 4. 12. 2021.

 

V rámci Čertovského zámku budou opět připraveny dvě trasy, každá trasa se třemi stanovišti "v pekle". Vstupenky do pekla si příchozí vyzvednou přímo u hlavní brány do pekel, cestující z Mikulášského vlaku je budou mít jako součást jízdenky. Kapacita jednotlivých skupin bude vzhledem k panujícím opatřením omezena na max. 25 osob a bude nutné dodržovat aktuálně platná opatření.

 

Po celý den bude v kapli zámku v Oslavanech opět k vidění výstava betlémů z nejrůznějších materiálů. Od 10h bude na zámeckém nádvoří probíhat jarmark, kde si každý z příchozích může vybrat něco k potěše ducha či těla. Otevřena budou i zámecká muzea a to v době od 9 do 17 hodin, poslední vstup bude možný v 16 hodin. Srdečně Vás zveme adventní prohlídku našich rozsáhlých muzeií. 

 

Věříme, že akce bude velmi povedená a bude se hlavně dětem líbit. Jste na ni srdečně zvání s dobrou adventní náladou. 

 

Zvou a těší se na Vaši návštěvu tým členů a průvodců Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska

 

 

 

 

 

 

 

 

9.11.2021, Oznámení, DŮLEŽITÉ

MALÁ SLAVNOST v salonku oslavanského zámku - 15. 10. 2021

Slavnost Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska

     V pátek 15. října 2021 v 15.00 hodin se uskutečnilo v representačních prostorách oslavanského zámku slavnostní setkání vedení města Oslavany a členů Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska (dále jen VSRO) u příležitosti ocenění zakládajících členů VSRO pana Ing. Jaroslava Růži a pana Miroslava Vérosty. Za jejich více jak dvacetiletou příkladnou a obětavou práci ve prospěch spolku jim bylo při příležitosti jejich životního jubilea uděleno morální ocenění „Zasloužilý člen Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska“ se zápisem do spolkové kroniky.

 

  Úvodní slovo a poděkování přednesl předseda Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska pan Ing. Zdeněk Vévoda. Po té poděkoval oceněným za celoživotní angažovanost ve prospěch města Oslavany starosta města pan Vít Aldorf. Slavnostního aktu se zúčastnil také místostarosta Oslavan pan Ing. Svatopluk Staněk, za město Zbýšov pan Ing. Jakub Dobšík a předseda Vlastivědného spolku Zbýšov pan Karel Novotný.

 

     Slavnostního aktu se zúčastnili také vzácní hosté, představitelé „Sdružení hornických a hutnických spolků České republiky“ (dále jen SHHS ČR) se sídlem v Příbrami, a to první místopředseda SHHS ČR pan Vratislav Klabouch, druhý místopředseda pan Ing. Václav Dorazil, Ph.D. a pan Ing. Pavel David, výkonný tajemník, kteří při této příležitosti předali medaili „Za rozvoj a udržování montánních tradic“ paní Jarmile Plchové. Medaile jí byla udělena představenstvem „Sdruženi hornických a hutnických spolků České republiky“ při příležitosti 25. Setkání hornických měst a obcí ČR v Mostě, které se konalo ve dnech 10. – 12. září 2021 (bohužel se tohoto setkání paní Jarmila Plchová nemohla zúčastnit z důvodu konání Oslavanských historických slavností ve stejném termínu).

 

   Po ukončení slavnostního aktu se hosté a účastníci přemístili do klubovny Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, která se nachází v druhém poschodí jižního křídla oslavanského zámku. Zde proběhlo malé občerstvení a přátelská beseda, na které jsme seznámili hosty se spolkovou činností, také s velkou snahou o zachování hornické historie v našem regionu a naopak jsme se dozvěděli o činnosti SHHS ČR. Na závěr setkání jsme provedli hosty výstavními expozicemi našeho muzea „Hornictví a energetika Rosicko-Oslavanska“ (nacházející se v prvním patře jižního křídla zámku v Oslavanech) a replikou důlní chodby (štoly v původní velikosti, která se nachází na druhém nádvoří zámku v Oslavanech), pak už jsme se rozloučili a popřáli jim šťastnou cestu k domovu (kolegové z SHHS ČR k nám dojeli z Příbrami, ze Stráže pod Ralskem a z Rudolfova u Českých Budějovic). 

 

     Akci lze hodnotit jako zdařilou, velmi příjemnou a doufáme, že navázané kontakty se SHHS ČR nám pomohou zviditelnit naši práci ve prospěch zachování hornického a elektrárenského povědomí našeho města a regionu.

 

     Vyjádření zástupců z SHHS ČR z návštěvy v Oslavanech: „činnost a práce členů z Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska je neskutečná a srdce beroucí, s úžasem jsme shlédli fascinující sbírky v jejich muzeu na zámku v Oslavanech. Strávili jsme nádherné odpoledne s úžasnými lidmi v krásném hornickém městečku Oslavany. Členům spolku velmi děkujeme a přejeme mnoho sil do dalšího rozvoje muzea a sbírek! Zdař Bůh“.


 

Sdružení hornických a hutnických spolků ČR 

 

    Jedná se o veřejně prospěšné, neziskové, nepolitické sdružením hornických, hutnických a jim příbuzných spolků, cechů a organizací v ČR. Ve svých Stanovách SHHS ČR mají zakotveno, že budou vyhledávat a oživovat historické, hornicko-hutnické události, zvyky, tradice, že budou prohlubovat spolupráci se spolky s obdobným zaměřením v oblasti tradic a historie hornictví a informovat o aktuálním dění, připravovaných společenských, kulturních akcích a událostech jak v Českých zemích, tak o hornickém dění v Evropě. Veškeré informace najdete na webových stránkách SHHS ČR shhs-cr.eu a facebooku SHHS ČR.

 

     Dalším jejich cílem je spolupracovat s městy a obcemi při realizaci tradičního Setkávání hornických města a obcí ČR. Jež už má v ČR vybudovanou tradici. Letošní setkání se konalo již po 25.

 

     SHHS ČR především také udílí ceny Český permon, což je v současné době nejvyšší hornické ocenění a je naší velkou ctí, že Českého permona udělili v roce 2018 při slavnosti 22. Setkání hornických měst a obcí ČR v Sokolově  v kategorii "Záchrana technických památek" naší oslavanské Strojírně, spol. s r. o. za záchranu unikátní těžní věže dolu Kukla. Důl byl uveden do provozu v roce 1865 jako pomocný důl dolu Františka v Padochově a sloužil jako větrací a odvodňovací šachta. V roce 1911 – 1913 proběhla v souvislosti s výstavbou oslavanské parní elektrárny rozsáhlá přestavba na centrální těžní jámu jižní části revíru.

 

     Soukromá firma Strojírna Oslavany, spol. s r.o., provádí od roku 2010 s podporou evropských dotačních fondů rozsáhlou revitalizaci vybraných objektů výrobního areálu (v minulosti hornický areál dolu Kukla. Zásluhou Strojírny Oslavany byla unikátní železobetonová těžní věž dolu Kukla (důl Václav Nosek) s výškou 37 m, prohlášena kulturní památkou ČR a poté výborně zrekonstruována (dnes je využívána jako vyhlídková věž, najdete zde kavárnu, muzeum oslavanských pověstí a víceúčelový prostor). Objekt těžní věže je navíc zařazen do originálního technicko-naučného zábavného parku s příběhem pro děti i dospělé (zábavný park Permonium). Zrekonstruovaná těžní věž dolu Kukla je jedinečnou technickou památkou Rosicko-Oslavanského uhelného revíru, kde probíhala těžba černého uhlí celkem 237 let až do roku 1992 (poslední vozík černého uhlí vyjel dne 18. 2. 1992 na dole Antonín ve Zbýšově u Brna).

 

Zajímavost z Rosických uhelných dolů (RUD)

 

     S rostoucí těžbou a s postupem hornických prací do stále větších hloubek, byla z těžebních a dalších technických důvodů vyhloubena jáma Jindřich II (v blízkosti jam Jindřich I a Antonín) ve Zbýšově u Brna. Hloubení bylo zahájeno v roce 1960 a v roce 1969 byl důl uveden do provozu jako centrální těžní jáma celého revíru.  Jáma Jindřich II dosáhla hloubky 1 456 metrů, poslední těžba probíhala z  hloubky 1 428,4 metrů. Důl Jindřich II ve Zbýšově u Brna byl ve své době  nejhlubším černouhelným dolem v bývalé ČSSR a podílel se i na hloubkovém prvenství ve střední Evropě. Za zmínku stojí, že těžní věž dolu Jindřich II byla vysoká 46,300 metrů a ve výšce 37 metrů nad ohlubní byl umístěn těžní stroj se čtyřlanovým automatickým těžním zařízením, vyrobeným v ČKD.

 

    Přejeme SHHS ČR hodně úspěchů v jejich prospěšné činnosti a v dodržování hornických tradic. 

 

Členové Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska

 

Text: Jarmila Plchová a Kateřina Polínková

Foto: Miloš Procházka, Barbara Dvořáková a Kateřina Polínková

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

starší novinky: 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | .. | 17 |