Václav Čapek – 150. výročí
Okno 3/2012
V letošním roce si připomínáme 150. výročí od narození jednoho z nejvýznamnějších oslavanských rodáků. Dne 11. února 1862 se v Oslavanech, v odlehlé části Barbora, narodil Václav Čapek, oslavanský učitel a řídící učitel. Vedle své profesní činnost se zabýval přírodními vědami a archeologií. Přestože bylo již mnohé v našem zpravodaji o Václavu Čapkovi napsáno, při tak významném výročí si alespoň to nejdůležitější z jeho života připomeňme.
Hlavním oborem byla pro Václava Čapka ornitologie a výzkumy prehistorické zvířeny. Zajímal se především o způsob života a rozmnožování kukaček a svou velikou péčí o ptactvo si získal v kruhu ornitologů název „Otec ptactva“. Výsledky svých celoživotních pozorování a nálezů 1 500 vajíček a mláďat kukaček uložil ve více než 110 článcích a větších pracích, které uveřejnil v různých odborných časopisech českých, německých a maďarských. Dopisoval si s vynikajícími přírodovědci domácími i zahraničními. Přednášel v různých spolcích a zvláště na sjezdu přírodozpytců v roce 1914 v Praze a na mezinárodním sjezdu ornitologů roku 1910 v Berlíně. Byl jmenován dopisujícím členem ornitologické centrály v Budapešti. Byl členem mezinárodního ornitologického komitétu a zakládajícím členem přírodovědeckého klubu v Prostějově.
Jeho dalším obrovským zájmem byly výzkumy prehistorické zvířeny. Publikoval řadu článků, kde zveřejňoval dlouhou řadu svých nálezů z oblasti starodiluviální fauny, také fosilních ptačích objevů, kdy dokázal precizně určit jejich druhy. Různé vědecké ústavy mu posílaly k určování vykopávky a hlavně kosti z doby diluviální. Po celý život sbíral po Moravě látku k velké práci „Obratlovci Moravy doby nynější a diluviální“, kterou však již nestačil dokončit. Byl zakládajícím členem společnosti českých prehistoriků v Praze, řádným členem muzejního spolku a přírodovědeckého klubu v Brně a členem Masarykovy akademie práce.
Václav Čapek se věnoval také archeologii. Byl průkopníkem archeologických výzkumů v Oslavanech , kde odhalil řadu míst prehistorického osídlení, například Náporky. Své výzkumy prováděl i v dalších oblastech, v Ivančicích, ve Zbýšově a má také podíl na výsledcích archeologických výzkumů na jižní Moravě, kde se zúčastnil výkopů u Dolních Věstonic. Výsledky svých výzkumů publikoval v řadě odborných časopisů a novin, například v Moravské Orlici to byly Prehistorické starožitnosti Zbejšova (1883), Pravěké pohřebiště u Zbejšova (1883) a Starožitné nálezy u Zbejšova (1893), v dalších listech publikoval Hradisko ivančické (1885), Objevy archeologické na Ivančicku (1894), Lochy v Padochově (1895), Příspěvek ku poznání lochů moravských, Lochy lhánické (1885) ad.
Je obdivuhodné, kolik úctihodného dokázal za svůj relativně krátký život vykonat. Zemřel v Oslavanech 25. června 1926 ve věku 64 let. Jeho pohřbu se zúčastnil za Masarykovu universitu Brno profesor dr. Zavřel a řada dalších osobností. Hlavní proslov měl dr. Absolon, význačný přírodovědecký pracovník a profesor University Karlovy v Praze.
Už toto krátké seznámení s osobností Václava Čapka dokazuje, že Václav Čapek je jejím z nejvýznamnějších rodáků Oslavan. Narodil se na samotě Barbora, která patřila až do roku 1969 do katastru Oslavan a protože v tom roce byla přiřazena do katastru Zbýšova, uznávají Václava Čapka za svého rodáka také občané Zbýšova a hrdě se k němu hlásí. Václav Čapek prožil v Oslavanech 34 roků, a jak je již uvedeno, učil na oslavanské škole, kde se později stal řídícím učitelem.
V jižním křídle oslavanského zámku je již několik roků instalována, nyní nově uspořádaná, stálá expozice „Život a dílo Václava Čapka, oslavanského rodáka“, která je doplněna množstvím fotografií. Zde se každý návštěvník může hlouběji seznámit s osobnostní Václava Čapka, s jeho rodinou, životem a dílem. Letošní turistická sezóna bude jako každoročně otevřena od 1. května do 30. září. Jste srdečně zváni.
Město Oslavany má stále vůči Václavu Čapkovi dluh. Ulice, která nesla jeho jméno, byla v devadesátých létech přejmenovaná. Teď však máme jedinečnou možnost toto vše napravit. Dokončuje se nová část hlavního oslavanského náměstí. Bude shodou okolností v blízkosti bývalého Čapkova bydliště. Bydlel v dnešní Mlýnské ulici. Nebylo by záslužné pojmenovat novou část oslavanského náměstí „Náměstím Václava Čapka“? A to ještě dříve, než se do nových, krásných budov nastěhují první nájemníci. Už před pěti léty vlastivědný spolek navrhoval pojmenovat také ulici, která nenese žádný název a v dnešní době je již dosti frekventovanou spojnicí z nového náměstí k objektu zámku. Pojmenovat tuto uličku „Ornitologická“. Usnadnilo by se vysvětlování návštěvníkům zámeckého areálu, kudy má ze zámku nejblíže k autobusové zastávce, nebo k obchodnímu domu i k radnici. Proč Ornitologická? Až do těchto míst vedly zahrádky z ulice Mlýnské a určitě i zde Čapek pozoroval zpěvné ptactvo. Čili má to své opodstatnění a navíc, máme možnost návštěvníky, kteří přijedou do Oslavan, seznámit s osobností Václava Čapka hned dvakrát a tak nenásilnou cestou vzdát poctu tomuto významnému oslavanskému rodákovi.
Jarmila Plchová
Článek byl publikován 15.3.2012, poslední změna 16.3.2012
