Jáma
Jámy se označovaly podle účelu – např. jáma těžní, větrací, výdušná, čerpací, slepá apod. Pravidelně měla jáma tři oddělení – těžní, lezní (vybavené žebříky a odpočívadly pro nouzové fárání) a technologické oddělení vybavené potrubím pro stlačený vzduch, potrubím tlakové vody, výtlačným potrubím pro čerpání vody z dolu a elektrickými kabely slabo i silnoproudými.
Slepá jáma spojovala dvě nebo více důlních pater, neústila na povrch, měla stejný účel jako těžní jámy, zpřístupňovala ložisko.
Čerpací jámy sloužily k odčerpávání důlních vod.
Jáma těžní byla obvykle také vtažná – tzn. nasávala čerstvý vzduch a ten byl rozváděn pomocí separátního větrání - lutnami, tj. kovovými nebo textilním rourami, za pomoci ventilátorů až na jednotlivá pracoviště. Znehodnocený vzduch odcházel výdušnými jámami na povrch.
Po centralizaci dolů, kdy byla všechna důlní díla propojena, sloužily jámy s ukončenou těžbou jako výdušné pro těžní jámu.
připravila Jarmila Plchová, Oslavany
Článek byl publikován 23.9.2006
