Archiv 14/21
24.8.2018, Pozvánka
Oslava DNE HORNÍKŮ A ENERGETIKŮ.
6. 9. 2018 v 17:00 hod se v zámecké restauraci uskuteční již tradiční oslava DNE HORNÍKŮ A ENERGETIKŮ. Zveme všechny bývalé zaměstnance Rosických uhelných dolů,Elektrárny Prosincové stávky a všechny, kteří mají vztah k hornickému řemeslu.
24.8.2018, Pozvánka
Promítání - filmový dokument o historii těžby uhlí v Rosicko-oslavanském revíru.
Před 45 léty, dne 31. 8. 1973, byl vytěžen poslední vůz černého uhlí z dolu Václav Nosek - Kukla v Oslavanech.
Při této příležitosti bude 31. 8. 2018 v 17:00 hod promítnut v oslavanském kině filmový dokument o historii těžby uhlí v Rosicko-oslavanském revíru.
Jste srdečně zváni !!!!! Vstup zdarma !!!!
10.5.2018, Pozvánka
Zahájení prohlídek muzeí VSR-O a muzea hasičů
Zahájení letošní sezony začalo v zámeckém parku, kde proběhla 1. května 2018 malá, přesto významná slavnost – Křest nové knihy oslavanské historičky a členky vlastivědného spolku paní Jarmily Plchové – Zámek Oslavany a Althannové. Kniha byla symbolicky pokřtěna oslavanským zámeckým pivem za účasti autorky, místostarosty města, knihu pokřtil předseda vlastivědného spolku. Kniha pojednává o historii Oslavan, o době, kdy byli majitelé Oslavanského panství významní Althannové a jejich potomci. Rázem se tak ocitáme v letech 1577 až 1712. Díky paní Plchové se nám tak dostává velmi detailní historický obraz té doby vinoucí se v čase po dobu 135 let.
Po křtu jsme se z parku přesunuli do muzeí vlastivědného spolku, kde je nově instalována vernisáž – kuchyně našich babiček. Úvodní slovo pronesla členka spolku paní Křístková. Na úvod řekla: „Tato kuchyně byla tvořena s láskou a úctou k těm, kteří mezi tímto nábytkem žili a používali vše, co k ní patřilo. Dříve byla kuchyně srdcem domova víc než dnes. Nejenom, že se v ní vařilo i jedlo, ale často to byla jediná místnost, ve které se v zimě topilo. Než se začaly používat sporáky, stávaly v kuchyni kachlová kamna, která dobře držela teplo.
Děkujeme všem těm, kteří nám do instalované kuchyně zapůjčili hodně věcí po svých předcích. Nábytek, nádobí, mlýnky, památeční hrníčky, hrnce, váhy a mnoho jiného co v kuchyni bývalo.
Po prohlídce kuchyně, řekl pár úvodních slov k významným panelům vytvořených k 100. výročí založení Československa, pan Vérosta. V „krčku“, kde jsou nově tyto panely instalovány, najdete panely s významnými osobnostmi a to – starostové a kronikáři Oslavan a také panely k tomuto výročí.
V místnostech, věnované hornictví a elektrárně, můžete mimo jiné shlédnout modely dolů Antonín ve Zbýšově a dolu Kukla-Václav Nosek v Oslavanech. V elektrárenském sektoru pak najdete zcela funkční „velín“ (pracoviště, kde se fázovalo a elektřina se rozváděla do sítí, všude tam, kde jí bylo potřeba.) To je malá ukázka toho, co můžete v muzeích najít a mnoho jiného.
Přijďte se podívat, určitě to stojí za to. Můžete si také zakoupit novou knihu „Zámek Oslavany a Althannové“ a mnoho dalších propagačních předmětů, pohlednic, knížek, publikací.
Božena Pátková
11.4.2018, Oznámení
Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska - sezóna 2018
Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska
Z a h a j u j e 1.května 2018 letošní sezonu prohlídek muzeí na zámku.
Pro tuto sezonu jsou připraveny novinky a to:
- Nové panely – 100. výročí ukončení 1. světové války a vznik republiky
- Starostové Oslavan
- Kronikáři Oslavan
- Vernisáž – kuchyně našich babiček
- Nová publikace od autorky Jarmily Plchové – Zámek Oslavany a Althannové, možnost zakoupit, cena 140,- Kč
Otevírací doba od 1. května do 30. června a od 1. září do 30. září 2018
soboty a neděle 9.00 hodin – 17.00 hodin (poslední vstup v 16.00 hodin)
Otevírací doba po dobu letních prázdnin, tj. od 1. července do 31. srpna 2018
pondělí - zavřeno
úterý – neděle 9.00 hodin – 17.00 hodin (poslední vstup v 16.00 hodin)
Kontakt: 704 020 469 Božena Pátková
11.10.2017, Oznámení
ZHODNOCENÍ SEZÓNY 2017
Sezóna nám 2017 nám skončila. Její průběh nám zhodnotila Božena Pátková.
Letošní sezona byla oficiálně zahájena dne 1. května 2017 a to křtem knihy „Z historie trempinku do roku 1946“ od Dr. Jiřího Lysáka. Křest s úvodním slovem provedl Roman Horký (skupina Kamelot). V muzeu Vlastivědného spolku byla instalována Tematická výstava, věnována Životu a dílu Dr. Jiřího Lysáka. Kniha je ještě k dispozici a zájemci si ji mohou zakoupit každý pátek na zámku, v muzeu Vlastivědného spolku, od 9.00 do 14.00 hodin.
Výstava, Dr. Jiřího Lysáka, který se zabýval trempinkem na Chvojnici, Pooslaví a Pojihlaví, Dějinami z partyzánské družiny Josefa Hybeše, byla dne 30. Září 2017 ukončena. Pro příští rok spolek připravuje novou expozici výstavy „100 výročí republiky a kuchyně našich prababiček.“
V letošním roce byl zájem o prohlídky muzeí už v měsících březnu a dubnu a letos poprvé byla muzea otevřena v prázdninových měsících také ve všední dny, mimo pondělky. Celkem tedy od března do 30. září zhlédlo muzea 2 195 návštěvníků z různých měst České republiky a také zahraničí.
Muzea navštívilo, kromě jednotlivců také:
- 8 základních škol a 1 gymnázium
Uskutečnily se:
- 4x výlety Historickým motorákem za permoníky
- 4x zájezdy společenských organizací (zahrádkáři, svaz invalidů, sbor dobrovolných hasičů a klub historiků – ti měli zájem pouze o kapli a klášter.
Dále pak jsme uvítali skupiny – delegace a to ze Slovenska – města Nováky, z Francie-města Soyaux (čti Suajó) a hasičů – Záchranný systém Jihomoravského kraje.
V knize návštěv je 176 záznamů od návštěvníků, velmi pozitivních a pochvalných. Můžeme konstatovat, že celková návštěvnost bude do konce roku ještě o něco vyšší, neboť zájem o prohlídky je i po ukončení sezony.
Návštěvu muzeí, mimo sezonu, je možné telefonicky domluvit na číslech 546 423 283 nebo 604 108 641, KIS Oslavany (pro skupiny, školy, zájezdy).
Děkujeme za úžasnou návštěvnost a těšíme se na Vás i příštím roce.
27.8.2017, Pozvánka
XIX. OSLAVANSKÉ HISTORICKÉ SLAVNOSTI 9-10.9.2017
Celý program ke zobrazení zde.
14.7.2017, Pozvánka
310. KARMELSKÁ POUŤ V OSLAVANECH (15. - 16. 7. 2017)
plakát ke stažení zde
21.4.2017, Pozvánka
Pozvání
Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska zve všechny občany na zahájení výstavy
Vzpomínka na dr. Jiřího Lysáka,
pedagoga, spisovatele, milovníka přírody v povodí řek Oslavy a Jihlavy a kamaráda.
Zahájení výstavy se uskuteční dne 1. května 2017 v 10.00 hodin na zámku v Oslavanech.
Expozice byla připravena za spolupráce pana ing. Ivo Lysáka.
Současně zveme občany na slavnostní zahájení letošní turistické sezóny 2017 ve všech spolkových muzejních expozicích na zámku v Oslavanech a v hasičském muzeu.
V zámeckých muzejních expozicích provedli členové vlastivědného spolku aktualizaci řady panelů. V hornické expozici byly aktualizovány některé texty, dále doplněny a nově rozmístěny modely dolů, v expozici elektrárenské vás překvapí řada nových exponátů v části radiopřijímačů a historických elektrospotřebičů. V expozici Příroda a historie Oslavanska byly doplněny expozice řemesel o kovářství, mlynářství, cukrovarnictví, panel Rekonstrukce zámeckého parku a o panely Významné osobnosti Oslavan a Ceny města.
Při zahájení provozu muzeí l. května 2017 se uskuteční také Křest nové propagační brožurky Oslavany.
Těšíme se na Vaši účast.
Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska
a HDS Oslavany
21.4.2017, Pozvánka
Jan Kyselák - 85. narozeniny
Dne 3. dubna 2017 oslaví své 85. narozeniny pan Jan Kyselák, významný oslavanský občan, dlouholetý zastupitel města, vynikající znalec a dokumentarista oslavanské historie, zakládající člen Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, jeho dlouholetý místopředseda a v neposlední řadě šikovný a manuálně zručný znalec elektrikářské techniky a všech historických elektrických spotřebičů a přístrojů, velínu, televizí, rádií a ostatních exponátů, které byly pod jeho vedením zprovozňovány a umísťovány v elektrárenské části zámecké muzejní expozice.
Pan Jan Kyselák se narodil v Ivanovicích na Hané, kde také vychodil základní školu. Po té se vyučil elektrikářem a nastoupil k montáží firmě do Prahy. Jako montér vystřídal řadu staveb nových elektráren a jiných velkých závodů. Do Oslavan ho přivedly pracovní povinnosti. V roce 1962 přišel do oslavanské elektrárny a podílel se na výstavbě padesáti megawatového elektrárenského bloku. Na elektrárně zůstal pracovat až do svého odchodu do důchodu. Jeho pracovní zapojení skončilo současně s ukončením činnosti oslavanské elektrárny. Do důchodu odešel v roce 1992. Po té založil a již řadu let vede elektrárenský Klub seniorů, organizuje různé akce, svolává schůze, organizuje návštěvy členů při významnějších výročích, ale i při smutečním rozloučení .
Starší oslavanští občané si pana Kyseláka velice dobře pamatují především z jiného důvodu. Protože byl velice aktivní člověk a zajímala ho technika, hravě ovládl techniku televizorů a začal místním televizory opravovat. Tak se dostal velmi brzy do podvědomí oslavanských občanů a protože dokáže skvěle s lidmi komunikovat, seznámil se s celými rody místních občanů. A někdy v té době se zrodil i jeho velký zájem o historii našeho města.
Od roku 1993, kdy začal vycházet oslavanský zpravodaj Okno, až do dnešních dní je Jenda Kyselák nejen členem redakční rady, ale s neutuchající houževnatostí přibližuje stovkami svých článků občanům historii města, elektrárny, spolků, organizací, budování města a dalších oblastí života Oslavan. Kolik neuvěřitelného času věnoval výpisům z obecních, školních a spolkových kronik a kolik úsilí vlastní badatelské práci. Vydal také zdařilou odbornou publikaci „Elektrárna Oslavany“, která je odbornou veřejností vysoce ceněna.
Po vrácení oslavanského zámeckého areálu do majetku města, se stal pan Kyselák prvním průvodcem a seznamoval místní občany a návštěvníky s historií této památky. Stál u zrodu stálého zámeckého muzea Hornictví a energetika Rosicko-Oslavanska. A opět musíme obdivovat jeho umění provázet muzejními expozicemi. Jeho erudovaný výklad s příznačným humorem návštěvníky vždy velice zaujme, o čemž svědčí četné pochvalné zápisy v Návštěvní knize muzea.
Pan Jan Kyselák se zasloužil také o obnovení umístění zvonu na zámecké věži a zprovoznil jeho elektrické zvonění. Všichni už jsme si zvykli, že se třikrát za den zámecký zvon rozezní do oslavanského údolí.
Práce, kterou pan Kyselák obětavě vykonal pro Oslavany ocenilo i vedení města a při příležitosti jeho 80. narozenin na jeho počest uspořádalo malou komorní slavnost a poděkovalo mu za jeho dlouholetou angažovanost. Byl také oceněn mezi prvními udělením Ceny města Oslavany.
Milý a vážený oslavenče, hluboce obdivujeme šíři Tvých znalostí, píli, technickou zdatnost a velice si vážíme tvého přátelství.
Děkujeme za všechnu nezištnou práci, kterou jsi pro náš vlastivědný spolek s město vykonal.
K tvému významnému životnímu jubileu upřímně blahopřejeme a z celého srdce přejeme ještě řadu šťastných let, životní energii a hodně, hodně zdraví. A také hodně sluníčka na Tvých projížďkách po milovaných Oslavanech.
Za všechny členy Vlastivědného spolku R-O
Jarmila Plchová
21.4.2017, Pozvánka
Z dějin hornictví na Rosicku-Oslavansku
Co se událo z hlediska těžby uhlí v létech s letopočtem končícím magickým číslem 7:
První zmínky o hledání nerostného bohatství v této oblasti, se objevily během vlády Přemyslovců. Tehdy král Václav II. propůjčil dolovací právo na měď a jiné kovy městu Brnu.
Tento královský list byl vydán dne:
25. 3. 1297 – král Václav II. (1283-1305) tímto listem povoluje brněnským měšťanům dolování na zlato,
stříbro, olovo nebo jakýkoliv jiný kov v okruhu šesti mil od Brna.
V roce 1457 - toto privilegium z roku 1297 potvrdil král Ladislav, zv. Pohrobek, dekretem , ve kterém
jsou již Oslavany přímo jmenovány.
V roce 1757 - v první polovině 18. století se projevoval všeobecný nedostatek dřeva, které bylo jediným palivem v té době. Začaly být obavy o moravské lesy. Proto v roce 1751 vydává Marie Terezie císařský reskript, ve kterém doporučuje vrchnostem hledat nový zdroj paliva. V roce 1757 vychází druhý císařský reskript a v tomto je již přímo vrchnost nabádána k hledání uhlí.
První písemná zmínka o používání oslavanského uhlí znojemským hřebíkářem uvádí rok 1755.
Cílená těžba v Oslavanech začíná až v roce 1764, příchodem nového vrchnostenského správce
Františka Riedla.
V roce 1785 je vydáno první privilegium na těžbu uhlí na celém oslavanském panství a toto lenní právo získal do pronájmu Tyrolan Johan Baptista Müller, který v tomto roce 1785 přišel do Oslavan. Usazuje se v údolí potůčku Balinka a zde zakládá podnik Werkhof-Havírnu. V roce 1800 má již toto lenní právo na těžbu na celém oslavanském panství zapsáno na sebe v Zemských deskách. Müllerové pak těží na Oslavansku ve třech generacích 84 roků – do roku 1869, kdy své doly prodali Innerbergské spol. ve Vídni.
V roce 1767 si stěžují kováři z hostimského panství, že velký žár z páleného uhlí jim železo pálí a pro sirný
zápach nemohou s uhlím pracovat. Musela být dokazována zdravotní nezávadnost topení uhlím.
3. 8. 1787 – získává do pronájmu v severní části revíru kutací právo na uhlí a kamenec v obvodě rosického
panství c. k. Průplavní a hornická společnost se sídlem ve Vídni.
V roce 1797 těžařstvo kutisko Pod Kopečkami opustilo. V r. 1801 získává kutací právo J. Thomerer a od něho rok na to J. A. Herring., který zakládá těžařstvo Rytíř Herring a spol. Těží s velkými potížemi.V roce 1812 přichází z Polska báňský odborník Ferdinand Rittler, stává se správcem těžařstva a pod jeho vedením se do pěti let těžba ztrojnásobila a doly těžařstva Rytíř Herring a spol. se staly nejlépe zařízenými podniky tohoto druhu v tehdejším Rakousku.
V létech 1817-20 – byl sestrojen první aparát na svícení plynem. Realizaci veřejného plynového osvětlení ve
Vídni a následně v Brně umožnil koks vyrobený z kvalitního uhlí Rosicko-Oslavanska. V té době jsou
zakládány v Božím Požehnání (Zastávce) první koksovací pece .
Dne l. 4. 1817 bylo ve Zbýšově na Poustkách založeno Christienem Gotthelfem Uhligem a Lorenzim
těžařstvo pod názvem Mutter Gottes Gewerkschaft. První otvírkové práce byly jimi zahájeny na Poustkách v roce 1813. V roce 1817 získal Lorenzův podíl Adam Rahn z Rosic. S ním určitou dobu podnikala Uhligova žena Mariana, na kterou nechal Uhlig svoje podíly na Poustkách zapsat.
18. 1. 1817 si stěžuje Müllerovo těžařstvo, vedené Annou Müllerovou, císaři, že Uhlig doluje na jejím území,
kde má ona výhradní právo na těžbu, a to na Poustkách ve Zbýšově .
17. 5. 1817 – dvorní komora Českého gubernia v Praze svým dekretem nařizuje zákaz dolování na Poustkách proti kutisku Anny Müllerové. Následně dne 15.10.1817 je nařízeno přípisem kutnohorského horního soudu, aby Anna Müllerová byla ponechána v nerušeném vlastnictví a provozu svých dolů a noví těžaři A. Lorenzi a G. Uhlig, aby byli se svými nároky na odškodnění odkázáni na Jana Scharffa, jako oslavanskou vrchnost. Spor pokračuje a vĺeče se několik roků. K narovnání mezi těžaři došlo až v roce 1827.
Do roku 1827 dokázali Rahn s Uhligovou ve Zbýšově na Poustkách přebudovat těžařstvo Mutter Gottes Gewerkschaft na těžařstvo Láska Boží. V tomto roce je také zaznamenáno, že obchodník Rahn a společnice Uhligová - odvádějí vrchnosti každý desátý kbelík vytěženého uhlí a ještě předepsané čtvrtletní platby vrchnostenské substituci.
10. 5. 1817 – ve výkazu stavu těžařů Dolu Trojice u Nové Vsi je uvedeno, že Ch.G. Uhlig, šichtmistr v
Ivančicích, vlastní 64 kuksů, Alois Lorenzi, sládek v Rosicích rovněž 64 kuksů. Kutisko na Dolině u
Oslavan bylo objeveno a vymezeny míry v letech 1814-16 a v roce 1816 byla zahájena těžba.
V revíru těžilo do té doby nezávisle na sobě 7 těžařstev. Nejseverněji v oblasti Říčan-Okrouhlíku jsou to bratři Smetanové – těžařstvo sv. Františka, kteří se spojili s těžařstvem Rytíř Baratta. V roce 1841 již toto těžařstvo patří těžařstvu Rytíř Herring a spol v Božím Požehnání.
V té době se podílí na těžbě uhlí: ve Zbýšově těžařstvo Láska Boží, v Oslavanech a Zbýšově Müllerovo těžařstvo, v Padochově těžařstvo Františka a u Nové Vsi Těžařstvo Sv. Trojice.
1857 - v prosinci - došlo na dole Františka v Padochově k výbuchu metanu. Jáma Františka byla zaražena
v roce 1848, ale těžaři Františky dlouho neřešili otázku větrání svých důlních děl, které se nacházely
v silně plynujícím důlním prostředí. Ovětrávali svá důlní pracoviště přes müllerovská díla. Po tomto
posledním výbuchu Müllerové již odmítají nadále souhlasit s větráním přes jejich důlní pole. Těžaři
Františky jsou nuceni zarazit v roce 1858 v blízkosti dolu novou větrací vrtnou jámu Bohrlochschacht. V roce 1860, kdy Bohrloch není ještě dokončen, dochází na jámě Františka k největšímu důlnímu neštěstí v revíru, při kterém zahynulo 53 havířů. Po tomto neštěstí nařídilo báňské hejtmanství vybudovat druhou větrací šachtu pro důl Františka. V roce 1861 byla zaražena na konci dolového pole Františky nad Oslavany větrací a čerpací jáma Nová, později nazývaná Kukla.
V roce 1857 - byl dán do provozu ve Zbýšově důl Jindřich, zaražený v roce 1854 Adamem Rahnem I. Před tím v roce 1848 dal do provozu důl Antonín. Byla to první svislá jáma těžařstva Láska Boží. Vytěžené uhlí bylo výborné jakosti, kokovalo a proto nechal Antonín Rahn I. u dolu Antonín vybudovat koksovnu. Vyráběla koks do roku 1914.
V roce 1877 byla postavena u dolu Jindřich třídírna uhlí a roku 1901 elektrická rozvodna pro pohon čerpadel, ventilátorů a jeřábů u koksových pecí. Třídírna byla elektrifikována roku 1909 a roku 1935 zde byla vybudována nová úpravna uhlí. Poslední modernizace třídírny proběhla v letech 1956 – 1957.
1854-57 přestalo se pracovat na dole Barbora u Zbýšova (zaražený v r. 1782). Pracovalo se zde s pomocí
koňského žentouru do hloubky cca 30 m. V létech 1876-77 byly dobírání uhelné zbytkové pilíře.
1857 - oslavanské Müllerovo těžařstvo mělo v té době hlavní těžební doly Simson, Annu a Mašinu a řadu
menších důlních děl
1857 – byl dán ve Zbýšově těžařstvem Láska Boží do provozu důl Jindřich I - zaražený 1854
1857 - žilo v Padochově již 170 přistěhovalých horníků
1867 - Jan Daniel Müller, spolumajitel oslavanského těžařstva, zakoupil pro obec Zbýšov první vozní požární
stříkačku
1877 – započato s dalším hloubením šachty Kukla v Oslavanech, šachta měla v tomto roce 247 metrů.
Byla zaražena jako větrací a odvodňovací jáma dolu Františka po důlním neštěstí na dole Františka, kdy
zahynulo 53 horníků.
1877 - je zaveden na dole Kukla vodní čerpací parní stroj a těžní stroj o výkonu 50 koňských sil
1877 - důl Simson ve Zbýšově byl v tomto roce hluboký 216 m, důl Anna ve Zbýšově 197 m
1877 - uveden do provozu důl Julius v Božím Požehnání (Zastávce) a zahájena těžba uhlí. Zaražený byl v roce
1870. Do roku 1880 nesl důl název Nová šachta, pak byl přejmenován po řediteli Juliu Rittlerovi. Důl
Julius byl spojen s dolem Ferdinand v Babicích lanovou dopravní dráhou. K dolu patřila třídírna uhlí.
1877 - z nádraží v Božím Požehnání (Zastávka) byla vybudována vlečka na třídírnu Julius - o délce 0,63 km
1877 - na dole Herring v Božím Požehnání byla ukončena těžba uhlí - důlní pole bylo převedeno na důl Julius.
Šachta Herring byla zaražena v roce 1852. V roce 1853 zde byly postaveny první koksové pece. V roce
1855 žádali o povolení výstavby dalších koksových pecí, depotu a prádla u vodní šachty Gegentrum.
od r. 1887 - byla Silniční jáma (Zastávka) větrní jámou pro jámu Julius
1887 – u dolu Jindřich ve Zbýšově bylo postaveno uhelné prádlo. Elektrifikováno bylo v r. 1909.
1897 – v Oslavanech Nový Svět (za Šlechtickovými) bylo těženo starou štolou (Werpach) , kopali zde uhlí 2
havíři. Vytěžené uhlí bylo denně odváženo koňským povozem na Františku
1897 - v tomto roce byl zastaven provoz martinské pece v Zastávce (Božím Požehnání), uvedené do
provozu v roce 1896
1907 – v Božím Požehnání-Zastávce byla dána do užívání noclehárna pro dělníky bydlící mimo obec
1917 – byla zrušena lanovka z dolu Julius v Zastávce, kterou se vyvážela hlušina do zmol pod Kopečkami
směrem na Červený vrch
1917 – provozní budovy Silniční jámy v Zastávce byly přebudovány na obytný dům
1917 22.6. - Antonín Rahn II. - rozšířil společnost „Láska Boží“, která ve Zbýšově provozovala doly Jindřich
a Antonín, na společnost s ručením omezeným
1917 – na třídírně uhlí v Oslavanech bylo zavedeno třídění uhlí suchou cestou, systém Malaco
Oslavanská třídírna – uhelné prádlo byla vybudovaná v roce 1914 v souvislosti s rekonstrukcí dolu Kukla na centrální jámu jižní části revíru a v souvislosti s výstavbou oslavanské elektrárny, která měla zabudované kotle uzpůsobené na méně kvalitní uhlí z této jižní části revíru.
1927 – bylo nalezeno pokračování severní části hlavní sloje na dole Julius v Zastávce
1937 – na dole Antonín ve Zbýšově bylo zabudováno nové těžní zařízení vybavené jednoduchým Koepe
z roku 1937, výrobce ČKD. Těžní zařízení bylo umístěno v budově strojovy, vybudvané v souvislosti
s rekonstrukcí dolu Antonín
Obnova národního hospodářství po 2. světové válce nemohla fungovat bez dostatku uhlí, jako základní energetické suroviny v průmyslu a dopravě. Bylo raženo heslo: Uhlí – krev republiky. Po válce byl ve všech revírech citelný nedostatek pracovních sil. Jedno z řešení bylo nasazení přechodných pracovních sil z řad Němců, válečných zajatců, trestanců, civilních a vojenských brigádníků. Na dole Kukla určitou dobu pracovalo 200 civilních Němců a německých válečných zajatců. V lednu 1947 nastoupilo na Kukle také početná vojenská skupina. Na brigády do dolů přicházeli i dělníci z fabrik a studenti. Situace na ostratních dolech revíru byla obdobná.
1947 1. 5. – byl přejmenován oslavanský důl Kukla na Důl Václav Nosek
1947 1.1. – vstoupilo v platnost vládní usnesení o vytvoření národního pojištění horníků podle zásad penzijního
připojištění státních zaměstnanců. Dle návrhu zákona mohli všichni zaměstnanci v hornictví nabýt
invalidní a starobní penzi v různé výši podle odpracovaných let, což do té doby neexistovalo.
1947 – byly dokončeny průzkumné vrty v prostoru Říčany-Veverské Knínice s negativním výsledkem
1947 - v uhelném poli Dědičná v Zastávce u Brna ve štole Hanělka bylo obnoveno těžení malou dobírkou.
1947 10. února - vešla v platnost vyhláška ministerstva průmyslu, která zřizovala Ústřední báňskou záchrannou stanici (ÚBZS) v Rosicko – oslavanském uhelném revíru (o organizaci záchranné služby v hornických závodech). Vyhláška platila pro kamenouhelné doly a koksovnu v rosicko – oslavanském revíru a pro všechny doly jihomoravského lignitového revíru. Tehdy bylo sídlo ÚBZS na dole Antonín ve Zbýšově.
1947 - v tomto roce zahynulo při hornickém povolán 5 horníků na dole Antonín a 1 na dole Kukla´ Za 10 roků v roce 1957 zahynuli dva horníci. Od roku 1940 do roku 1992 zahynulo v revíru celkem 81 horníků.
.
1947 – v tomto roce byla zahájena bytová výstavba v řadě obcí. V Oslavanech bylo postaveno 34 nových bytů, v Padochově 20, ve Zbýšově 30 a v Zastávce 16. Ivančice a Rosice během bytové výstavby dávaly havířům dispoziční práva na byty. Bytová výstavba pokračovala, byla budována celá nová sídliště, např. v Oslavanech sídliště Sad s 245 byty, hotelem, mateřskou školou a obchodní sítí.
1947-48 – bylo vybudováno moderní hornické učňovské středisko v Zastávce u Brna s tělocvičnou, dílnami, kuchyní a jídelnou. První horniká učňovská škola byla zřízena v roce 1943 u dolu Františka v Padochově, učni byli ubytování na Františce v dřevěných domcích. V roce 1947 byla v Padochově u dolu Frntiška zahájena výstavba nové budovy, jenže kapacita stále nestačila, proto bylo vybudováno horniké učiliště v Zastávce. Během Lánské akce nastoupilo na učiliště v Zastávce 597 učňů. V Padochově pak byli ubytováni brigádníci a pro nevyučené dělníky byla zřízena závodní škola práce a umožněno studium ekonomiky a hornictví na střední škole.
1956-7 - na dole V. Nosek v Oslavanech a na dole Antonín ve Zbýšově bylo zabudováno dispečerské zařízení
1956-7 - u dolu Jindřich ve Zbýšově byla vybudovaná nová třídírna uhlí
V prosinci 1957 - byl Důl Václav Nosek v Oslavanech poctěn Řádem práce za příkladnou práci a vynikající
výsledky v plnění úkolů v boji proti prašnosti.
1957 – 1. září – bylo Hornické učiliště státních pracovních záloh č. l v Zastávce u Brna dle usnesení vlády
z 31.7.1957 č. 788 začleněno do národního podniku Rosické uhelné doly se sídlem ve Zbýšově.
1957 - došlo k zásadním změnám v Rosicko-oslavanském uhelném revíru. Rosické uhelné doly byly začleněny do právě vzniklého Sdružení KD Kladno. V tomto Sdružení se spojily všechny malé černouhelné revíry, které do té doby neměly nárok dosáhnout na ministerské dotace. Vznikl hornický podnik, který již bylo možno srovnávat s do té doby dominantním postavením OKR.
V r. 1957 - bylo rozhodnuto zahájit rekonstrukci sto let staré jámy Jindřich ve Zbýšově, aby mohla sloužit k odtěžení uhlí ze severní a střední části revíru. Po havariích, ke kterým při rekonstrukci došlo, bylo rozhodnuto vybudovat zcela novou jámu Jindřich II, která se měla stát hlavní těžní jámou střední a severní části revíru. Výstavba byla zahájena v roce 1960 a v roce 1964 byl záměr zásadně přehodnocen , bylo rozhodnuto jámu Jindřich II dobudovat jako centrální těžní jámu celého rosicko-oslavanského revíru. To mělo za následek, že bylo odstoupeno od realizace těžby z 12. patra oslavanského dolu V. Nosek . V roce 1973 31. 8. byla na dole V.Nosek těžba uhlí ukončena.
1957 - v prostoru Nová Ves u Oslavan byl dokončen geologický průzkum na uhlí.
Pozitivní výsledek byl dosažen pouze v prostoru bývalého důlního pole Svatotrojického těžířstva.
1957-59 - oslavanská elektrárna snížila odběr uhlí z dolu V.Nosek. Důvodem byla částečná plynofikace
elektrárny. Doly hledaly nové odběratele.
1967 - na dole Julius v Zastávce, kde se těžilo uhlí od roku 1877, byla v tomto roce těžba uhlí ukončena.
Důl nadále sloužil jako jáma vtažná a k odčerpávání důlních vod. Těžní zařízení v posledních létech
sloužilo pouze pro dopravu pracovníků údržby jámy a obsluhy čerpadel. Příležitostně se dolem Julius
ještě těžil kámen z důlních otvírek, např. ze šachetního překopu jámy Jindřich II na 10. patře.
Od roku 1967- 1992 byla ze 7. p. dolu Julius z hloubky 710,4 m čerpána voda užitková a z 2. patra
z hloubky 346,1 m byla čerpána voda pitná a dodávaná do rosického vodovodního řádu, měla nejlepší
chemické složení - obsah dusičnanů byl v limitu kojenecké vody a nadlimitní obsah síranů byl
eliminován míšením s měkkou vodou z povrchových nádrží. Po likvidaci těžby uhlí v revíru Vodovody a
kanalizace neprojevily zájem dále vodu čerpat.
1967 – také na dole Anna ve Zbýšově byla v tomto roce ukončena těžba uhlí. Poslední vůz uhlí byl vytěžen
1.2.1967. Byla provedena kompletní asanace objektů a důl Anna byl zasypán. Důl Anna byl hluboký
195 m a měl 4 patra.
1967 – v tomto roce byl sloučen dobývací prostor „Zbýšov“ a „Oslavany“ zrušením společné hranice.
V roce 1974 byl ještě částečně rozšířen.
Výměra dobývacího prostoru „Zbýšov“ činila v posledních letech těžby 2 205,3 hektarů .
1967 - v tomto roce proběhla rekonstrukce letkovacího zařízení pro zlepšení kvality (jemnější letek).
Na dole Antonín byl zpracováván uhelný úlet na gumárenský a slévárenský letek. Letek byl dodáván našim gumárnám a slévárnám, ale také expedován do Polska a Maďarska.
1987 1.1. - byl začleněn do k.p. RUD Zbýšov výstavbový podnik - Závod 03 k. p. VKD Zastávka u Brna.
VKD - Výstavba kamenouhelných dolů byl zřízen nejdříve hlavně pro výstavbové účely k. p. RUD a se
snižováním činnosti v této organizaci přecházel na práce pro jiné odběratele.
Od roku 1987 byl tento závod začleněn do k. p. RUD jako jeho výstavbový úsek. Ve výhledové studii
bylo počítáno od roku 1988 s uvolňováním částečné kapacity závodu pro náběh nové výrobní činnosti
RUD, a to stavebně montážní práce na výstavbě tepelných napaječů ve formě generálního dodavatele.
ČEZ předpokládal výstavbu tepelných napaječů především pro větší města. Rozhodující stavbou měla být
výstavba tepelného napáječe Jaderná elektrárna Dukovany - Brno. Záměr: Teplofikace Brna z JE
Dukovany byl schválen Federálním ministerstvem paliv a energetiky dne 17.5.1985. Tato výstavba byla
rozdělena do 3 etap. l.. v roce 1989 - Komplex zařízení v JE Dukovany, 2. etapa Tepelný napáječ - ražba
tunelu dlouhého 3250 m Koblih-Padochov, Bobrava tunel 450 a 4600 m, další tunely v Brně. 3. etapa -
Severozápadní oblast města Brna - obchvat města tepelným napáječem. Dokončení celé akce mělo být
v roce 1996. Generálním dodavatelem 3. etapy byl stanoven koncernový podnik RUD, Zbýšov.
Budoucí události však realizaci projektu smetly se stolu. Zrealizovány byly jen tunely Holedná, Chochola
v Brně.
1987 - byla zasypána jáma Simson ve Zbýšově , důl Simson byl hluboký 625 m, uhlí přestal těžit v roce 1925.
1987 - Těžní věž Dolu Simson ve Zbýšově byla vyhlášena památkově chráněným objektem -
Památka je vedena v Památkovém ústavu pod rejstříkovým číslem 8105.
1987 8.12. - průtrž uhlí a plynu na dole Jindřich II - na hl. chodbě - zával asi 30 metrů, nikdo nebyl zraněn.
RUD se staly prvním hornickým podnikem v republice, kde byl realizován útlum těžby uhlí. Poslední vůz černého uhlí z dolu Jindřich II byl vytěžen 28.12.1991. Těžba z dolu Antonín měla být zachována z 2. patra, tedy z hloubek 180 metr, kde měl být dobírán kvalitní zbytkový pilíř. Vytěžné uhlí mělo sloužit pro vlastní kotelní řád. Avšak pro zápar ve stařinách musela být i těžba z dolu Antonín ukončena 18. 2. 1992. Nakonec byly všechny doly v revíru buď zcela nebo částečně zasypány a uzavřeny železobetonovou deskou. Těžní věže a technologické budovy byly zlikvidovány. Zachovaná zůstala jen těžní věž dolu Simson ve Zbýšově a těžní věž dolu Kukla – V. Nosek v Oslavanech. Obě těžní věže jsou památkově chráněnými objekty.
1997 31. 12. v 11.00 hodin byla po téměř ročních demoličních pracích odstřelem zlikvidována těžní věž dolu
Františka v Padochově. Těžní věž byla vysoká 38,6 m Demoliční práce prováděla firma Sdružení
Neumann a spol. Brno. Odstřel provedli pánové Dušan Nekarda a Rudolf Fabiánek, kteří pracovali jako
dodavatelé pro firmu Sapo. Byla použita výbušnina Perunit.
2007 - probíhala závěrečná likvidace jámy Kukla v Oslavanech a dosypání propadu zásypu jámového stvolu
Bylo také rozhodnuto o zasypání zvodnělé jámy Jindřich II ve Zbýšově u Brna. Likvidace byla
dokončena v roce 2015, kdy zmizela s povrchu země i vyjímečná těžní věž dolu Jindřich II .
Magická sedmička v letopočtu nás provedla ve zkratce celou více jak dvěsta letou historií těžby uhlí na Rosicku-Oslavansku. Myslím, že je správné čas od času si minulost naší hornické oblasti připomínat. Vždyť řada generací našich předků byli horníci, nebylo snad žádné rodiny v okolních obcích, kde by v rodině svého havíře neměli.
Jarmila Plchová
