Důl Antonín
|
V roce 1846 Důl Antonín zaražen (první svislá jáma v revíru). V roce 1853 dosáhly Rahnovy zbýšovské doly hloubky 338 m, což tehdy byla největší hloubka uhelných dolů v Rakousku. Ve stejném roce byla u dolu vybudována koksovna, která byla zastavena v roce 1913. Roku 1932 byl Důl Antonín Láska Boží zakoupen Západomoravskými elektrárnami pro Rosickou báňskou společnost a po té v roce 1935 došlo k fúzi společností revíru. Po r. 1969 po dokončení centrální šachty Jindřich II zůstala šachta Antonín těžební jámou pro 2. patro, pro těžení z hloubky 180 m. Po ukončení těžby uhlí z Dolu Jindřich II bylo ještě rozhodnuto pokračovat s těžbou z Dolu Antonín, a to pro potřeby vlastního kotelního řádu. 18. února 1992 byla těžba z dolu pro zápar ve stařinách ukončena. Toho dne byl vytěžen poslední vůz uhlí z rosicko-oslavanského uhelného revíru. 19. srpna byl proveden zásyp dolu hlušinou z odvalu Dolu Jindřich. 7. září byl zásyp dokončen a uzavřen krycí deskou. Důl Antonín byl hluboký 900,5 metrů a měl 7 pater. V průběhu likvidace těžby v revíru byla zbourána i železná věž dolu, která dlouhá desetiletí byla dominantou Zbýšova. |
  |
Článek byl publikován 5.5.2006
