Notice: Undefined variable: errtype in /DISK2/WWW/rosicko-oslavansko.cz/www/_include/_fce.php on line 444 Oslavany – první místo na Moravě s těžbou uhlí / Doplňkové čtení / Historie / Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska

Oslavany – první místo na Moravě s těžbou uhlí

Oslavany jsou prvním místem na Moravě, kde se začalo těžit kamenné uhlí. První písemná zmínka o užívání oslavanského uhlí uvádí rok 1755. Ještě v roce 1782 je oslavanské panství jediným místem na Moravě se soustavnou těžbou uhlí. V tomto roce se začíná těžit černé uhlí na Ostravsku a v roce 1790 na Karvinsku.

V Oslavanech a na oslavanském panství se v průběhu doby těžilo na několika místech. Nejprve v prostoru, kde uhelné sloje vycházely až na povrch, to je na Zaklášteří, Balinech, Verpachu, Barboře a Anenské stráni.

Byla zde zaražena celá řada štol, jako Anton, Jan, Mariahilfe, Locker, Helena-Hašple, Verpach, Havírna, důl Jánský, Charlotta, Küttner, štola Xaveri, Karoli, Christofi, dále šachty Mašina, Barbora, Anna, důl Antonínský, Jindřich-Alexander, Theodor, Simson, Majrov, Na dolní a Na horní boudě a další.

V jižní části revíru byla ještě důlní díla těžařstva Svatotrojického u Nové Vsi, a to důl Ferdinand, nálezné štoly František, Henrietta, Dědičná štola Sv. Trojice a šachtička Jeremiáš. Do hornické historie Oslavan se nejvíce zapsal Důl Kukla, který od roku 1947 nesl nový název - Důl Václav Nosek.

Odbytiště

Zpočátku bylo uhlí využíváno řemeslníky pracujícími s ohněm v místě a blízkém okolí. Znojemský hřebíkář se odvolává ve své stížnosti na to, že používal a propagoval oslavanské uhlí již v roku 1755.

Uhlí z revíru bylo pravidelně prodáváno ve Vídni, samozřejmě v Brně a okolí.

Od roku 1813 bylo nařízeno brněnským místodržitelstvím používat rosické uhlí v okruhu jedné míle od Brna k pálení cihel a používání dřeva bylo pod pokutou 100 zlatých zakázáno. S rozvojem výroby začaly být obavy o osud moravských lesů.

Postavením železnice Brno-Zastávka u Brna v roce 1855 bylo umožněno vyvážet rosicko-oslavanské uhlí do vzdálených míst. Například v roce 1886 jsou uváděna tato odbytiště:

Morava, Čechy, Dolní a Horní Rakousy, Uhry, Salzburgsko, Štýrsko, Korutany, Tyroly. Nejvzdálenější odbytiště – Pešť byla vzdálena 419 km, Pötehaz 334 km a krátce až Terst.

Jarmila Plchová


Článek byl publikován 19.11.2006